Po přivolání policie visel život psa na vlásku. „Měl přetrhané břišní svaly, vylámané zuby, mnohočetné úrazy, kvůli nimž jsme ho museli vykastrovat, a těžce poškozené koleno. Dopadl ještě dobře. Nejenže tu útoků přibývá, ale tři týdny předtím tu paničce o několik metrů dál zabil kanec fenku Bibi,“ dodává Hátlová.
O tom, že v okolí Černého Mostu dochází k útokům divočáků, vědí i na radnici čtrnácté městské části. Problém se chystají řešit chemickými odpuzovači.
„Nyní jednáme s Lesy hlavního města Prahy, které vlastní pozemky s výskytem prasat. Pokud k dohodě nedojde, zvážíme zafinancování z vlastního rozpočtu,“ říká mluvčí Prahy 14 Veronika Berná a nabádá místní k opatrnosti. „Majitelé by měli mít při procházce psy vždy na vodítku a nezacházet s nimi do nepřehledných porostů,“ varuje Berná.
Samotné Lesy hlavního města mají v tomto ohledu jasno. Podle jejich mluvčí Petry Fišerové totiž častěji napadají psi prasata, a ne naopak. „Podle zkušeností, které máme z obdobných případů konfliktu pes versus divočák, téměř nikdy nezaútočí divočák bez příčiny a většinou se jedná o útok vyprovokovaný psem,“ argumentuje Fišerová.
Přemnožená divoká prasata bloudící ulicemi měst nejsou nejen v okrajových částech Prahy v posledních letech vzácností. Podle prezidenta asociace myslivců Libora Řeháka dochází k útokům nejčastěji na podzim. „Prase divoké se v posledních zhruba deseti letech postupně přestalo bát člověka i psů. V některých případech jsou pak hladová, drzá až agresivní,“ vysvětluje Řehák.
Na divočáky si tak pejskaři na Černém Mostě musí začít dávat větší pozor. Radnice totiž s jejich počtem příliš neudělá. „Území měst, parky, hřbitovy a náměstí. Tady se lovit zvěř většinou nesmí,“ vysvětluje Jiří Michalisko, člen komise Asociace soukromého zemědělství ČR pro lesy a myslivost.