„Za loňský rok jich bylo 557, což je je absolutně nejvyšší počet od začátku fungování stanice. Naši pracovníci ošetřili i prvního bobra od návratu bobří populace do Prahy a postarali se také o rekordní množství 22 mláďat ohroženého plcha velkého,“ řekla deníku Metro Petra Fišerová, mluvčí Lesů hlavního města Prahy, které stanici provozují.
Mimořádná záchrana se odehrála na jaře loňského roku. Koncem března zapadl bobr evropský do betonové nádrže nedaleko dostihového závodiště ve Velké Chuchli, kde několik hodin beznadějně plaval. Pomohli mu až přivolaní záchranáři, kteří ho s pomocí hasičů z pasti vysvobodili.
„V zázemí záchranné stanice se vyčerpaný bobr rychle zotavil a mohl se vrátit zpět k Vltavě. Tam v současnosti žije vůbec první bobří populace, která se téměř po dvou stoletích vrátila na území hlavního města Prahy,“ podotýká Fišerová.
Kdy je třeba volat záchranku pro živočichy● Lidé by měli podle odborníků volat vždy, když se setkají se zvířetem, o kterém si myslí, že potřebuje pomoc. ● Často se ale stává, že nálezce vezme zvíře domů a stará se o něj sám. Teprve když zjistí, že to nezvládá, volá odborníky. ● Druhý extrém jsou lidé, kteří sbírají všechna mláďata ptáků i savců bez ohledu na to, zda pomoc potřebují. Většina pak v záchranné stanici skončí stejně. ● Kontakt na záchrannou stanici hlavního města: 773 772 771, Pražská zvířecí záchranka ČSOP: 774 155 185 |
Ze všech přijatých zvířat bylo víc než sedmdesát procent ptáků. Ostatní byli savci. Mezi zvířecími pacienty figurovaly také více než čtyři stovky kachen divokých, sto čtyřicet netopýrů, skoro tři stovky kosů či sto jedenáct labutí, které se nejčastěji zraňují při nárazu do tramvajového vedení na pražských mostech.
„To byl i případ mladé labutě, která po srážce s trolejemi na mostě Legií utrpěla rozsáhlou tržnou ránu na krku a v šoku se zřítila na Střelecký ostrov. Tuto labuť se díky úsilí našich pracovníků nakonec podařilo zachránit, mnoho dalších ovšem takové štěstí nemělo,“ líčí zážitky záchranářů Fišerová.
Zachraňování není žádný med zejména v zimním období. Své o tom ví David Zítek, který jako jeden z mála pracovníků vyrazil se záchrankou Českého svazu ochránců přírody už pro více než tisícovku zvířat. Nejednou se musí při své práci vrhat do sněhu, ledu či studené vody.
„Pokud mrzne, může být zásah mnohem složitější a nepříjemnější než v létě. Přeci jen je příjemnější skákat do vody pro labuť v létě než v zimě,“ usmívá se Zítek, který jednou musel dokonce naboso kráčet polozmrzlým potokem pro zraněnou srnu.
Prvním letošním pacientem se stala volavka popelavá, která se v Řevnicích u Prahy zamotala do ostružin.