Červenobílá páska obepínající část budovy Masarykova nádraží, uzavřený vstup do metra, odkloněný provoz tramvají. Tak to ve středu ráno vypadalo v centru města. „Tudy jít nemůžete. V horní části vstupu do metra bylo nalezeno podezřelé zavazadlo,“ sděluje davu tlačícímu se směrem od vlaků policista v černé kombinéze a posílá lidi na druhý chodník. „Do metra můžete z vestibulu na náměstí Republiky, tady je to zavřené,“ dodává o několik metrů dál další strážce zákona.
Poté, co tašku prozkoumal přivolaný pyrotechnik, se doprava po necelé hodině opět rozjela. Podle policejního mluvčího Jana Daňka však nebylo podezřelé zavazadlo, které se ukázalo jako neškodné, pod zemí, ale venku u budovy. „Nešlo o nástražný výbušný systém ani o cokoliv jiného, co by mohlo ohrozit zdraví občanů,“ řekl deníku Metro Daněk.
To, zda je některé zavazadlo nebezpečnější než jiné, se však podle cestujících pravidelně jezdících přes Masaryčku měří různým metrem. Podle Vladimíry Čošové, která u vstupu do metra prodává časopisy, se někdy policejní páska nenatahuje ani pět metrů od podezřelého zavazadla. „Že by zavřeli kvůli bombě vlez do metra a odklonili tramvaje, to sem tu ještě nezažil. Většinou k tomu postaví dva policajty a tím to vadne,“ přidává se také čtenář Metra Jaroslav.
Varování, nebo hrozbaBaskická separatistická teroristická organizace ETA či Prozatímní irská republikánská armáda PIRA mají domluvený s policií varovný signál. Tímto umožní záchranným složkám ochránit lidi, ne však zneškodnit bombu. Islámský stát nevaruje vůbec, proto jde v jeho případě vždy výhradně o hrozbu S islámským radikalismem si podle odborníků terorismus spojuje většina Čechů. |
Podle bezpečnostního experta a generála v záloze Andora Šándora je vhodná míra reakce záchranných složek častým problémem nejen v metropoli. Opatření v Praze totiž, podobně jako v jiných evropských zemích, se částečně zpřísnila po nedávných útocích teroristů.
„Je třeba položit si otázku, co všechno se rozhodneme kvůli položené tašce narušit. Zda zastavit provoz tramvají, všechno kolem uzavřít a jít tím vtipálkovi na ruku. Na druhou stranu je jasné, že nebýt Paříže, Bruselu a Berlína, tak by policie nejspíš nereagovala v takové míře. Radši toho zavřou víc, aby měli jistotu, že se něco nestane,“ komentuje Šándor.
Samostatnou kapitolou jsou podle Šándora telefonáty, které oznamují bombu údajně umístěnou ve veřejné budově. Ty mají ovšem za cíl pouze vyvolat chaos nebo – to v horším případě – evakuovat lidi tam, kde se z nich stane snadnější cíl k útoku.
„Například v Palladiu, které je kousek od Masaryčky, jsou lidé víc v bezpečí, než když je vyženou ven. Tam jsou hned na ráně. Podobné je to ve školách. Zda jde o reálnou hrozbu, se však v drtivé většině případů pozná již podle telefonátu samotného. Pokud volá někdo, kdo si dělá legraci, podá obvykle vágní informaci,“ doplňuje Šándor.
Vymyšlené bomby byly v minulosti hlášeny nejen ve významných pražských budovách. Jednu například oznámil student střední školy v Praze 4. Ten chtěl zabránit svým rodičům, aby se na třídních schůzkách dozvěděli, že má špatný prospěch.