„Ač strom, kromě plodnic dřevokazné houby, nevykazoval žádné okem viditelné poškození, byl velmi nebezpečný,“ říká Kamila Matějková z tiskového odboru Prahy 7, podle které moč výrazně snížila hlavně obranyschopnost kmene.
Pražské stromy poškozené psími výměšky jsou problém, o kterém se mezi dendrology mluví delší dobu. Venčený pes totiž podle odborníků při značkování v podstatě strom kyselou močí popaluje a rozleptává tak jeho kmen a kořenový systém. Pro takový jasan, jaký rostl na Letné, se tak frekventované venčení blízko něj stalo rozsudkem smrti.
„Stromy v ulicích měst, rostoucí ve zpevněné ploše chodníků, s omezenými světelnými podmínkami a velkou zátěží na kořenový systém, jsou vystaveny také velkému stresu. Proto se nedožívají takového věku jako stromy rostoucí v parcích nebo ve volné krajině,“ dodává Matějková.
Jasan ztepilý není v Čechově ulici jediným stromem, který na smečky značkujících psů doplatil. Jen o několik metrů dál padla ze stejných důvodů vzrostlá lípa, jejíž stabilita byla narušena.
„Na lípu v ulici Čechova byl vypracován znalecký posudek včetně tahové zkoušky. Protože se jedná o strom ve veřejném prostranství, navíc u frekventované komunikace, bylo nutné ho z bezpečnostních důvodů pokácet,“ vysvětluje Matějková, podle které chybějící stromy brzy nahradí nové.
Ačkoliv se může zdát, že poškozování stromů psy nemá jednoduché řešení, podle dendrologa Aleše Rudla ho mají městské části takřka na dosah ruky. „Pozornost psa je nutné nasměrovat jinam, aby ho to ke kmeni jako k záchodu netáhlo. Nejlépe poslouží obyčejný patník. Pokud se umístí na frekventované místo, pes se na něj vydá raději než na strom,“ popisuje Rudl.
Psí moč mění také vlastnosti půdy kolem stromů. Ta v kombinaci se zimním zasolováním, nedostatkem kvalitní půdy a vody či zvýšenou teplotou blízkých chodníků může podle Rudla připravit stromu smrtící koktejl, který hned tak neustojí. „Kdyby si strom mohl vybrat, rostl by jinde, jen ne ve městě,“ usmívá se Rudl.