„Jednou za čas se stane, že je skříň prázdná. S tím, že ji občas někdo celou vyrabuje, musíme počítat. Popravdě řečeno ale funguje líp, než jsme čekali. Nic se nezničilo, nepořádek u skříně není a lidi se u ní střídají,“ řekla deníku Metro jedna z autorek projektu Tereza Jurečková.
U veřejného zdroje šatstva u Národního divadla, který je v provozu asi měsíc a půl, se ale i přesto občas dějí věci. Jako třeba nedávno, kdy se metropolí prohnal silný vítr. „Vichřice nám urvala dveře, ale našli jsme je opřené vedle skříně. Zaměstnanci divadla nám pak řekli, co se stalo,“ usmívá se Jurečková.
Veřejné šatníkyPrvní veřejná skříň vznikla loni na jaře v pražských Modřanech. Nejnovější je u Národního divadla. Kromě sociálního podtextu jde v projektech také o recyklaci. Pouliční laskavost sklízí zatím pouze mírnou kritiku. Šatní skříně totiž podle některých navštěvují nejen lidé bez domova, ale také hipsteři, kteří si chtějí doplnit svůj šatník. |
Podobnou veřejnou skříní, jaká vznikla u divadla, se nedávno chlubila také Praha 6. Ta tímto, často poloprázdným počinem umístěným na Vítězném náměstí nahradila strom, na který tu místní věšeli kabáty pro bezdomovce. Podobný strom nyní spontánně vznikl na náměstí 14. října na pětce, kde podle místních rovněž nebude mít dlouhého trvání. „Visí tu jen dva obnošené kabáty na šňůře,“ vysvětluje čtenář Jan.
Další veřejné skříně od různých tvůrců lze najít také v Modřanech, v komunitním centru InBáze v Praze 2 či v parku na Pankráci. Zde lze spolu s oblečením sdílet s lidmi bez domova také jídlo a pití. Další šatníky stojí třeba na Žižkově v ulici Zelenky-Hajského či u kontroverzní Kliniky.