metro.cz

Praha je zelená. Lesy a parky zabírají už téměř pětinu území

  18:50
Na konci minulého roku přibyl na východě do seznamu pražských lesů les Robotka. Letos jej bude následovat les v Panenkách a další pak přibude i příští rok. Kromě velkých projektů lesníci ročně zasadí 250 tisíc stromů.
Kunratický les.

Kunratický les. | foto: Jan GrofMetro.cz

„Abych si pořádně odpočinula, musím do lesa. Vezmu děti a jdeme na procházku. V létě jezdíme mimo Prahu, ale i v zimě člověk potřebuje kontakt s přírodou. Bydlíme v Modřanech, a tak to máme do lesa jen pár kroků,“ popisuje maminka na mateřské dovolené Jana Zámečníková. A zatímco tlačí kočárek po lesních cestách, relaxuje, zatímco děti dovádí kolem ní. Má štěstí ona i další tisíce Pražanů, kteří mají k přírodě vztah.

Území, které v hlavním městě pokrývají zelené plochy, či dokonce lesy, se postupně zvětšuje. Za posledních 100 let vzrostla výměra lesů v Praze o více než 30 procent a nyní už lesy společně s parky a dalšími zelenými územími pokrývají téměř pětinu celkového území Prahy.

Zatím posledním velkým přírůstkem byl les Robotka, který lesníci vysadili na konci minulého roku. „Zalesnění probíhalo na podzim 2016, kdy na ploše přesahující 6,5 hektaru jsme po nezbytných přípravných pracích vysadili na 53 tisíc sazenic. Z toho bylo nejvíce dubů (36 tisíc), dále pak lípy a buku (7 tisíc), jasany, javory a jilmy (2 tisíce). Jehličnany zastupují douglasky a modříny (4 tisíce). Kolem ploch jsme vztyčili více jak tři kilometry oplocení, především kvůli ochraně před zvěří, která by mladé sazenice mohla okusem zničit,“ popisuje mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.

Rozloha pražských lesů

  • Kunratický les 284 ha
  • Divoká Šárka 253,4 ha
  • Prokopské a Dalejské údolí 205,6 ha
  • Modřanská rokle a Cholupický vrch 164,3 ha
  • Hostivařský lesopark 146,9 ha
  • Klánovický les má přes 1000 ha, ale v majetku Prahy je pouze 132 ha.

Kromě tohoto velkého projektu zasadili lesníci v uplynulém roce dalších čtvrt milionu stromů, které poslouží jako obnova stávajících lesních porostů.

I letos se rozloha lesů na území hlavního města zvětší – na poli mezi Běchovicemi, Koloději a Újezdem nad Lesy vznikne nový les. Jeho název bude znít V Panenkách a lesníci zde vysadí stromy ve dvou etapách, na jaře a na podzim. Nakonec bude velký 28,5 hektaru, což je asi stejně Čimický háj.

„Les o takové rozloze bude potřebovat zhruba 155 tisíc sazeniček malých stromků. Ale les nejsou jen stromy, tvoří jej i různé louky, kam se budou vysazovat solitérní stromy,“ popisuje Dan Frantík, vedoucí oddělení péče o zeleň na pražském magistrátu.

Když se v Praze sází les, lesníci vychází z přirozeného složení původních lesních porostů. Vysazují tedy listnaté i jehličnaté dřeviny, a to výrazně ve prospěch listnáčů. Na území Prahy přirozeně patří smíšený listnatý les s převahou dubu, který doplňují buky, javory, jasany, lípy, habry či jilmy. Pro zpestření se doplňují i například jeřáby či třešně, které zpestří druhovou skladbu a pomohou vytvořit vhodné prostředí pro další druhy živočichů a rostlin. Tyto listnaté dřeviny doplňujeme jehličnany, a to zejména borovicí lesní a jedlí bělokorou.

Pražské lesy

  • Na území hlavního města Prahy se nachází více jak 5 000 hektarů lesů, což je více jak 10 procent rozlohy Prahy, která má 496 km².
  • K tomu je ovšem potřeba přičíst velké parky, jako je Stromovka, Petřín, Letná, Vítkov, desítky menších parků a chráněná území. Tyto plochy zabírají dalších 4 000 hektarů, což je 8 procent území města.

Výsadbou sazenic vše teprve začíná. Sazenice a mladé stromky je třeba chránit před zvěří, a to buď oplocením nového lesa, nebo plastovými chrániči, které se nasazují na jednotlivé stromky. Zvěř dokáže odpudit i speciální nátěr, kterým se potře vrcholový výhon stromku. „Dokud jsou sazenice malé, musí se také každý rok ošetřovat proti konkurenci nežádoucích trav a keřů, takzvané buřeni,“ vysvětluje Fišerová.

Než se z pole stane skutečný les, pár let to trvá. Zalesněná plocha se musí pravidelně kontrolovat a uhynulé a poškozené sazenice nahrazovat. Zhruba po sedmi letech začnou lesníci s prořezávkami, při kterých odstraňují druhově nevhodné, nemocné a špatně rostoucí stromky. Starší porosty prochází probírkou, která zajišťuje zesílení stromů a správný rozvoj korun. A teprve až zhruba po 25 letech od vysázení je les v takovém stavu, že umožňuje normální pohyb pod stromy.

To ale lidem v oblasti, kde se nový les vysadil, vůbec nevadí. Nemusí totiž čekat tak dlouho. „Tím, že do budoucího lesa projektujeme i louky a cesty, mohou lidé na místo téměř okamžitě. A také toho v oblastech, kde není příliš rekreačních ploch, využívají. Například před deseti lety jsme sázeli les v Satalicích a už v prvním roce místo navštívily tisíce lidí,“ vybavuje si Frantík.

Dalším takovým příkladem je lesopark v Letňanech, kterému bude letos devět let. Stromy mají od tří do sedmi metrů, ale návštěvnost v místě je obrovská. Po místní asfaltové cestě jezdí lidé na kole či bruslích, využívají právě i louky, které mezi stromy vznikly.

Dalším velkým projektem, který pražský magistrát plánuje, bude les Na Musile. V současných mapách název k nalezení není, Dan Frantík a jeho podřízení vždy hledají jména pro budoucí les v historických mapách. Les vznikne na ploše mezi Vídeňskou ulicí a Sapou. Letos to ale nebude, magistrát musel projekt předělávat kvůli komplikovanému projednávání a různým inženýrským sítím, které pod polem vedou.

Autor:
zpět na článek