Před 99 lety zmizela ze Staroměstského náměstí jedna známá památka, mariánský sloup. Dílo vztyčené jako připomínka konce třicetileté války nepřežilo revoluční dny provázející vznik Československa. Po sto letech se na náměstí pravděpodobně vrátí.
V úterý proběhlo na radnici Prahy 1 veřejné projednání žádosti o územní rozhodnutí, jedna z podmínek pro získání stavebního povolení. Proti záměru nepadla žádná faktická připomínka, pouze spolek Exulat, společnost Veritas a Čs. církev husitská vznesly své námitky písemně, ty ale byly více historické a ideologické než podle stavebního zákona. Proti obnově sloupu nemají nic ani památkáři nebo magistrát.
„Řízení předcházel archeologický výzkum, který pod náměstím objevil neporušené základy, jež je možné znovu využít,“ popisuje architekt Stanislav Běhal, který podklady pro řízení zpracovával.
Podle Společnosti pro obnovu mariánského sloupu dílo na náměstí patří. „Řídil se podle něj vývoj náměstí, i sousoší Husa počítá s existencí sloupu,“ dodal Běhal. Společnost odmítá i připomínky, že je dílo ideologicky zaměřené a oslavuje katolictví či Habsburky.
„Stejná událost, vítězství nad Švédy, se v Brně slaví jako den města,“ odmítá místopředseda společnosti Jan Bradna. Nový sloup zhotovila Mariánská kamenická a sochařská huť vedená akademickým sochařem Petrem Váňou. Jednotlivé díly jsou nyní deponovány na různých místech.