Panovníci, politici, architekti i urbanisté po desítky let plánují budoucnost metropole. V průběhu 20. století proběhla třeba řada soutěží na přestavbu a pak na dostavbu Staroměstské radnice. Jako se rozšiřovalo město, rozšiřovala se i jeho radnice. Nejdříve se nelíbil nesourodý komplex domů, poté jeho neogotické východní křídlo. A tak se plánovalo a plánovalo, naposledy o dostavbě mluvil Pavel Bém před volbami v roce 2006.
Pouhým torzem je i sousední Pařížská. V původních plánech se měla stát součástí třídy jdoucí od Národního muzea přes Václavské náměstí, Staré Město, Staroměstské náměstí až na Letnou.
Pražany už také dávno měla vozit čtvrtá trasa metra, a nejen čtvrtá, v plánu socialistických plánovačů byla i trasa další. Psala se sedmdesátá léta a komunističtí inženýři plánovali milionovou metropoli tehdejšího Československa. A na prknech projektantů se zrodila i nová trasa metra D.
„Původně měla vést zhruba ve směru dnešní pravobřežní tramvajové trati směrem do Modřan a na ostatní trati se napojit na Palackého náměstí,“ popisuje vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík. Od té doby se trasa změnila a Pražané na ni čekají. Snad bude v roce 2023.
Po déčku mělo přejít na řadu éčko. Okružní linka se objevila koncem 80. let 20. století v plánech Metrostavu na rozvoj pražského metra. Projekt stále žije, naposledy o něm mluvil jako o budoucnosti metropole developer Radim Passer.
Ostatně změnit metropoli nechtěli jen komunisté, ale i nacisté. Za šest let okupace se jim ale město podařilo proměnit jen málo, ale o to více zůstalo po německých architektech plánů. Z města by určitě zmizely některé symboly, třeba secesní Obecní dům, tehdejší centrum českého národního života. Naopak o desetiletí dříve by vznikla podzemní dráha nebo Nuselský most. Postavil se ale jen zlomek. Jediným viditelným dokladem plánů nacistů byl nový tubusu vinohradského tunelu.