Pražské záchrance je 160 let, zachraňuje nejdéle v Evropě

„Ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně.“ Tak znělo heslo Pražského dobrovolného sboru ochranného, který vznikl 8. prosince 1857. Prvních 36 jeho členů položilo základy dnešní Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Ta si před pár dny připomněla 160 let od svého vzniku, je tak nejstarší organizací svého druhu v Evropě.

46 fotografií

„Naším trvalým cílem je zajišťovat přednemocniční neodkladnou péči v co nejvyšší kvalitě, v co nejkratším čase a zároveň udržovat na vysoké úrovni naši krizovou připravenost pro mimořádné události s vysokým počtem zraněných. S tím souvisí i naše strategie dalšího rozvoje, kdy plánujeme navyšovat počet výjezdových základen, personál, kterému budeme zajišťovat jeho trvalé profesní vzdělávání a průběžně modernizovat vozový park i přístrojové vybavení,“ říká ředitel pražské záchranky Petr Kolouch.

Pražští záchranáři a lékaři uskuteční za rok přes 120 tisíc výjezdů, při kterých najedou dva a půl milionu kilometrů. Ošetří na 112 tisíc pacientů. Operátorky denně přijmou okolo 600 volání na tísňové linky. U případů s nejvyšší naléhavostí jsou posádky na místě do osmi minut a v 95 procentech případů dorazí k pacientovi do čtvrt hodiny. Podle instrukcí operátorek po telefonu nebo v péči posádek se ročně narodí 60 dětí.

V roce 2021 by měla mít záchranka 80 moderních sanitek, jejichž stáří nebude vyšší než šest let a nebudou mít najeto více než 300 tisíc kilometrů. V letošním roce zahájila záchranná služba také přechod na elektronickou zdravotnickou dokumentaci. Ve druhé polovině roku 2018 by měla záchranka zahájit stěhování do dostavované budovy Nová Palmovka v Praze 8, která se stane jejím novým sídlem. Poslední dvě desítky let sídlí záchranná služba v pronajatých prostorách v ulici Korunní. „Nové sídlo nám konečně umožní sestěhovat do vyhovujících prostor administrativní a technologická pracoviště spolu se vzdělávacím a výcvikovým střediskem,“ dodává Kolouch.

Čísla k záchrance Každý den vyjíždějí posádky pražské záchranné služby z dvaceti výjezdových základen v průměru 330krát. Posádky v loňském roce ošetřily 112 tisíc pacientů. Nejvíce z nich loni předaly do péče Nemocnice Bulovka (23 525), následovaly FN Královské Vinohrady (21 080) a FN Motol (17 086). Důvodem ošetření byl loni ve 24 procentech případů úraz, v 69 procentech onemocnění a v 7 procentech případů mělo ošetření jinou příčinu. Posádky předaly na jednotky intenzivní péče 5638 pacientů. Lékaři, řidiči a záchranáři stráví ročně na výjezdech dohromady 121 tisíc hodin. Záchranná služba zasahovala u 169 polytraumat, nejzávažnějších případů mnohačetných poranění po úrazech. Nejvíce zásahů se odehraje v pondělí, nejvytíženější doba je mezi 9. až 12. hodinou s téměř dvojnásobkem událostí oproti průměru. O víkendu je podobná špička mezi 18. až 21. hodinou. Nejrušnější směnou bývá noční na Silvestra, nejzatíženějším kalendářním dnem pak navazující 1. leden, kdy se počet řešených událostí obvykle blíží k 500 za 24 hodin. Měsíc s největším počtem přijatých tísňových výzev je prosinec. O bezpečí obyvatel metropole se stará 214 záchranářů, 92 řidičů, 86 technicko-hospodářských pracovníků, 40 operátorek, 33 lékařů a 13 dělníků.