Rozhledny se v poslední době moc nestaví. Čím to?
Rozhledny vznikaly od konce 19. století v souvislosti s rozvojem turistického ruchu a značených cest. Jejich velkým propagátorem a stavitelem byl Klub českých turistů. S trochou nadsázky lze říci, že na každém větším kopci vznikla nějaká rozhledna, doplněná mnohdy výletní restaurací. Dnes se rozhledny staví méně než tehdy. Jedná se o menší stavby na menších kopcích, často i na rovině, protože větší kopce už jsou obsazeny. Trend je pozitivní, rozhleden bude přibývat.
Jak z architektonického pohledu vidíte Doubravku?
Myslím, že je velice zdařilá a zapadá do skupiny originálních rozhleden, které v posledních letech vznikají. Autor, architekt Martin Rajniš, v ní skloubil futuristický vzhled s tradičním materiálem, dřevem. Když před rozhlednou stojíte, nevíte, zdali je před vámi kosmická loď, či obrovská hranice dřeva, připravená pro nějaký pravěký rituál.
Jako o nejstarší pražské rozhledně se mluví o věži na Cibulce. Je to první stavba určená k rozhlížení se?
Tato vyhlídková věž vznikla v 1. polovině 19. století jako jedna z mnoha drobných staveb v rozlehlém krajinářském parku usedlosti Cibulka. Jejím stavitelem byl Leopold Leonhard Thun. Nebyla to však rozhledna v dnešním slova smyslu, spíše romantická kulisa umělé zříceniny středověkého hradu, zasazená do malebné přírodní scenerie. Věž také nebyla primárně určena turistům, nýbrž Thunovým soukromým návštěvám. Pražská obec Cibulku odkoupila a zpřístupnila veřejnosti v roce 1922.
Která rozhledna je podle vás v Praze nejzajímavější?
Za mě je to petřínská rozhledna, postavená společně s lanovkou v roce 1891 Klubem českých turistů. Její předlohou se stala Eiffelova věž, která členy klubu nadchla při jejich návštěvě pařížské světové výstavy v roce 1889. Projekční příprava i stavba proběhla rychle. Za dva roky bylo hotovo. Petřínská rozhledna měla namále za druhé světové války. Když Hitler navštívil Prahu, označil ji za obludnou a přikázal, aby byla zbořena. Úřady však vykonání vůdcova příkazu neustále oddalovaly, dokud válka neskončila. Železná dáma tak bdí nad Prahou dále.
Má Praha také bývalé vojenské hlásky, ze kterých jsou nyní rozhledny?
Myslím, že nemá. V současnosti je v Praze sedm rozhleden, tedy staveb, které byly s tímto účelem stavěny. S určováním jejich počtu je to ošemetné, protože existuje řada věží a věžiček, které jako vyhlídkové místo rovněž slouží, přestože jejich funkce byla jiná. Jde například o věže kostelní, vodárenské či hradební.
Jaká je historie hlásek?
Městské hlásky sloužily od středověku jako místo, odkud bylo možné přehlédnout celé město, kontrolovat jeho okolí a hlásit případné ohrožení v podobě nepřátelských vojsk nebo šířícího se požáru. Jako městská hláska sloužila například věž malostranského kostela sv. Mikuláše, věž Staroměstské a Novoměstské radnice a samostatně stojící Jindřišská věž. K tomu město disponovalo desítkami hradebních věží, z nichž některé se dochovaly třeba na Petříně nebo překvapivě na dvorku budovy policie v Bartolomějské ulici.
Jsou pražské rozhledny dobře propagované?
Pokud rozhledny zařadíme do kapitoly pražských věží, tak jsou myslím dobře propagované. Fenomén Prahy coby stověžatého města je známý po celém světě. Máme však věže, které jsou opomíjené a jejich funkce rozhledny zapomenutá. Jde například o již zmíněné vodárenské věže, jejichž nejvyšší patro často k výhledům sloužilo. Ale i zde se situace zlepšuje. V Praze 7 se finišuje rekonstrukce Letenské vodárenské věže, která se otevře veřejnosti a stane se další pražskou rozhlednou.
Podle mě je turisty opomíjená i Novomlýnská vodárenská věž. Nebo se pletu?
Máte pravdu. Je opomíjená, přestože je významná. Byla postavena v 17. století a od začátku obsahovala i vyhlídkový prostor, takzvaný Lusthaus. Můžeme ji tedy označit za nejstarší pražskou rozhlednu. Zároveň se zde dochovalo unikátní vodárenské strojní vybavení z 19. století. Věž v současné době prochází celkovou rekonstrukcí.
Vyhlídky v Praze
|