Nízké tramvaje hicují více. Dají se hůře vyvětrat

Snižovat průběžně teplotu o jeden až dva stupně oproti venkovní, aby cestující po výstupu z tramvaje neutrpěli šok? Nebo naopak udržovat interiér kolem příjemných dvaadvaceti stupňů? Tyto otázky vyvolávají v hlavním městě spory nejen mezi cestujícími, ale také mezi jednotlivými tramvajáky.

„Byl vybrán první způsob klimatizování, který vychladí interiér od sluníčka a přitom krátká cesta ve voze nepřivodí cestujícím teplotní šok. Druhý způsob nastavení se spíše hodí na dálkovou, případně příměstskou dopravu,“ uvádí zpravodaj pražského dopravního podniku DP kontakt.

Většina tramvají brázdících ulicemi metropole však klimatizaci dosud zavedenou nemá, a tak si musejí zúčastnění vystačit s okýnky. Podle Davida Dienstbiera, který téma ve zpravodaji rozebírá, má však na teplotu vzduchu vháněného do tramvají vliv celá řada nástrah.

„U vysokopodlažních vozů je větrání založeno na prosté náporové bázi během jízdy pomocí posuvných oken a střešních klapek. První klapka je umístěna proti jízdě tak, aby mohl být nasáván vzduch do interiéru, následně prošel vozidlem a v zadní či ve střední části se již ohřátý vytlačil ven. V kombinaci s posuvnými okny se jeví tento systém jako velmi funkční a účinný,“ dodává Dienstbier.

Klimatizované tramvaje První tramvaj s klimatizací jezdila v Praze již v roce 2012. Cestující si stěžovali, že do vozu foukají proudy studeného vzduchu příliš silně. Problém vyřešila až loňská změna softwaru řízení ventilátorů, čímž byl jejich výkon snížen zhruba o polovinu.  Výdechy kanálů dopravce opatřil lepicí páskou.

Problém však vzniká u nízkopodlažních tramvají. Ty totiž střešní klapky mít z technických důvodů nemohou, a tak vzduch ze střechy nasávají ventilátory. „V tomto případě může docházet k nežádoucímu nasátí ohřátého vzduchu od brzdových odporníků či chlazení trakčních kontejnerů,“ líčí Dienstbier.

Klimatizované tramvaje typu 15T facelift s charakteristickými žlutými čumáky jsou mezi Pražany velmi oblíbené. Řada cestujících si pravidelně stěžuje, že řidiči mnohdy klimatizaci vůbec nezapnou.

Okýnka v těchto vozech otevřít nejdou ani v těch největších vedrech. Již v květnu deník Metro poukazoval na fakt, že tramvaják, který si nedokáže ve voze pohlídat správný chládek, nemusí být nutně gauner. Předpisy dopravního podniku ho totiž de facto nutí, aby se od cestujících izoloval zavíráním dveří kabiny.