Tady se v metropoli zchladíte

Velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a hustá doprava. V metropoli je v létě na padnutí. Deník Metro se proto rozhodl vypátrat, kde se v Praze můžete zchladit.

K ruce jsme si vzali šikovný teploměr Sencor SWS 1500 B a vyrazili jsme pod zem. Všude jsme strávili zhruba půl hodinky a teď vám přinášíme reportáž, kde je v těchto parných dnech v Praze nejlíp. Snažili jsme se zároveň hledat místa, kde i něco zažijete nebo vás zde čeká zajímavý program.

Krypta pod chrámem
Barokní kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do české historie tím, že za druhé světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutisté se pak schovali právě v tomto kostele. Byli však zrazeni a jejich úkryt obklíčen 800 příslušníky gestapa. Nikdo z československých vojáků útok nepřežil. Zabil je buď německý výstřel, nebo vlastní kulka.

Dnes je v místě expozice, která událost připomíná. Místo je přístupné zdarma a dveře jsou tu během otevírací doby i v létě dokořán. Naměřili jsme tu příjemných 22,5 stupně Celsia.

Průvan v metru
Vinohrady mají zajímavý primát. Stanice Náměstí Míru je totiž nejhlubší v celé síti metra. Eskalátory překonávají výšku 43,55 metru. Nástupiště je 53 metrů hluboko. Pokud se rozhodnete, že ze stanice vyjedete po schodech, aniž byste udělali jediný krok, na eskalátorech strávíte dvě minuty a dvacet sekund.

Přímo ve stanici je vážně chládek. My zde po půlhodině naměřili 20,9 stupně Celsia. Kvůli průvanu je však na nástupišti pocitově větší kosa.

Je pravda, že stanice metra není zrovna místo plné zážitků. Na druhou stranu leckoho asi už v létě napadlo, kolik je zde vlastně stupňů. Právě proto jsme se vydali i sem.

Industriální sklep
Stará čistírna odpadních vod v Bubenči je významným dokumentem historie architektury, techniky a vodohospodářství. Zároveň je ve zdejších sklepeních pěkný chládek.

Ve zhruba hodinové prohlídce, která vás zavede pod zem, uvidíte pozůstatky původních technologických zařízení, kterými se už před sto lety čistila voda. Během prohlídky se projdete i původní stokou. Určitě se vám budou líbit i cihlové zdi, které několikrát zaujaly i filmaře. Však se zde natáčela například Šakalí léta či 30 případů majora Zemana. Zdejší historické prostory si zahrály ale i v Mission Impossible či akčním Underworldu.

My doporučuje se na prohlídku pořádně obléct. Však jsme zde i uprostřed léta naměřili 16,9 stupně Celsia. Krátký rukáv je prostě málo. Pokud se po na konci výkladu budete potřebovat zahřát, zkuste horkou čokoládu ve zdejší kavárně.

Připomínka zimy
Chcete si zabruslit v rozpáleném létě? Není problém. Letos v únoru otevřeli zimní stadion Icerink ve Strašnicích a je k dispozici celý rok. Když jsme přicházeli k objektu, zrovna odcházel bývalý krasobruslař Tomáš Verner. Ten zde trénuje mladé naděje tohoto sportu. Na jednom ze dvou kluzišť si ale může zabruslit každý. Po chvíli je tu opravdu zima. Teploměr po dvaceti minutách klesl až na 9,4 stupně Celsia.

Chladná pevnost
Hodně zimy a trocha historie na vás čekají pod Vyšehradem. Zdejší pevnost sice nikdy nebyla vojensky využita, ale nabízí krásný příklad barokního pevnostního stavitelství. Její součástí jsou několikakilometrové kasematy – tedy vojenské chodby.

Největším podzemním prostorem je takzvaný sál Gorlice. V případě válečného ohrožení měl sloužit jako shromaždiště vojska, skladiště střeliva a potravin. V současnosti je zde umístěno šest originálních sousoší z Karlova mostu.

Rozhodně doporučujeme si na prohlídku vzít alespoň mikinu. Nám teploměr po dvaceti minutách ukázal 14,3 stupně Celsia, ale podle průvodců tu jsou někdy i jen čtyři stupně Celsia. Průvodci nám také prozradili, že v těchto letních dnech do chodeb chodí i sami bez návštěvníků. Důvod je jednoduchý: je tu prostě příjemně.

Pijte rychle
Bundu a rukavice dostanete při návštěvě ledového baru, který je součástí hudebního klubu Karlovy lázně. Takové teplé vybavení se vám tady náramně hodí. Stěny, barový pult, a dokonce vaše skleničky jsou totiž z ledu.

Zájemce o netradiční zážitek sem pouští na půl hodiny. Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že je to tak akorát. Náš teploměr po třiceti minutách ukazoval -0,5 stupně Celsia. Podle zdejšího ukazatele jsme ale popíjeli dokonce při minus osmi.

Ke konci naší návštěvy nám už docela tuhl úsměv a nepomohly nám ani zdejší koktejly s vodkou. Přesto ledový bar doporučujeme. Přece jen člověk nepopíjí na ledovém trůnu každý den.

Zima, která léčí
Takový pocit jste ještě nezažili. Kryocentrum v Praze 4 nabízí unikátní celotělovou chladovou terapii. Ačkoliv se zdejších -130 stupňů Celsia může zdát jako extrém, ničeho se nebojte. V absolutně suchém prostředí lidé stráví maximálně čtyři minutky.

Chladová terapie patří mezi lázeňské metody, které používají střídavých účinků vysokých a nízkých teplot obdobně jako sauna. Příjemným vedlejším efektem pobytu v poláriu je i to, že odcházíte osvěženi a posíleni. To můžeme potvrdit. 

Rodiče měli pravdu. Skok do ledové vody může zastavit srdce Po chládku touží uprostřed léta každý. Ale pokud se dostanete v krátkém rukávu, v šortkách a zpocení někam do zimy, koledujete si o zdravotní trable. Co se děje s lidským tělem, když z velkého tepla přejde do chladu, vysvětlila deníku Metro praktická lékařka Pavla Myslíková z Lékařského domu Praha 7. Jaké mi hrozí zdravotní riziko, přejdu-li z velkého vedra do zimy? Například z dusné ulice do chladné stanice metra.   Přechod z tepla do zimy skutečně škodí zdraví, ať už se jedná o vytopenou místnost, nebo třeba cestování metrem, kdy je venku vedro. Platí to však i obráceně, například když vystoupíme z klimatizovaného auta do horkého letního dne. V takových případech dochází k oslabení organismu. Nemalé potíže mívají malé děti a lidé s nemocemi cév a dýchacího ústrojí. Přitížit se může také lidem s dýchacími potížemi, které se zhoršují při přechodu z tepla do zimy a naopak. U starších lidí bývá organismus náchylnější k propuknutí infekcí, klesá výkonnost, člověk se snáze unaví. Co se děje s tělem, když z velkého tepla přejde do chladu? Člověk potřebuje v těle stálou teplotu, pouze s malými výkyvy. Pokud tomu tak není, chemické procesy v tkáních (především v mozku či srdci) neprobíhají správně. Šokujeme-li tělo přechodem z horka do chladu, pak to má na tyto i další tkáně negativní vliv. Není nic neobvyklého, když se člověku udělá nevolno, bolí ho hlava, má závratě, špatně se mu dýchá. Kromě toho si přechody z horka do zimy můžete uhnat katar dýchacích cest nebo angínu. V letním období stoupá také výskyt zánětu močových cest a bloků páteře, které souvisejí s prudkým přechodem z horka do zimy. Je pravda, že skočím-li v létě do ledové vody, může se mi zastavit srdce? Často jsem slyšel, jak dospělí takto straší své děti. Ačkoliv se otužování doporučuje a je pro lidský organismus velmi prospěšné, je důležité si ho neplést s rychlým ponořením do ledové vody, když jsou venku tropická vedra. V takovém případě hrozí poruchy srdečního rytmu, a to i u zdravého člověka. Ve velmi studené vodě může prudké ochlazení způsobit poruchy srdečního rytmu, v horším případě může dojít až k reflektorické zástavě srdce.