Už zvenku je jasné, že se ve skleníku v trojské botanické zahradě něco děje. Pánové na střeše čistí jeho plášť, vevnitř pak potkáte mnoho lidí různých profesí, jak skleník zvelebují. Mají na to jen dva týdny. Letní odstávka, kdy chodí méně lidí, potrvá do 24. srpna.
„Děláme zde nový můstek přes jezírko a zábradlí. Vyměňovaly se sloupky, které už byly v dezolátním stavu, nyní už vidíte nové akátové. Podlaha je ze speciálního dřeva jménem Accoya. Bude to vytvářet prostředí pralesa,“ říká pro Metro vedoucí stavebního oddělení botanické zahrady Václav Jůzko. Po stranách můstku jsou drátěné plůtky, mezi sloupky pak ještě natáhnou konopný provaz.
Hlavní stavba roste o pár metrů dál. Jde už o třetí epifytní kmen ve skleníku. Zatím vidíme jen železobetonovou konstrukci. U vytváření tohoto skeletu byli také kurátoři a připomínkovali stavbu, jak by potřebovali co natočit a připravit. „Na tuto konstrukci se v dalších dnech nanese stříkaný beton a následně přijdou umělci, kteří vše dotvoří a probarví strukturu stromu do finální přírodní podoby. To se ale bude dít už za provozu,“ upřesňuje postup Jůzko. Na dva už fungující stromy, které zde vznikly v minulých dvou letech, se jdeme podívat. A rozhodně bychom neřekli, že je to jen iluze, ne realita.
Až se zajímavě tvarovaný strom typu škrtič připraví, bude osázen kombinací kapradin, orchidejí, tropických rododendronů a dalších menších keřů. Právě to jsou ony epifytní rostliny. „Jde o rostliny, které rostou na jiných a používají je jako podklad,“ vysvětluje význam Klára Hrdá, referentka zahrady pro vnější vztahy a média. Zvláštně zkroucený kmen a rostliny, které se zde objeví v průběhu podzimu, budou moci návštěvníci obdivovat i zespodu. Roste totiž nad tunelem, kterým se prochází z jedné části skleníku do druhé.
Na chodníčku, který byl často vlhký a klouzal, bude nově tvarovaný beton imitující hliněnou stezku v pralese. Otisky listů budou mít kromě estetické funkce i praktickou, protože právě působí jako protiskluzové.
Na dalších metrech skleníku botanici mění substráty a sázejí nové rostliny. Dochází také k drážkování a odvodnění u cest nebo prořezávání stromů, které už zasahují do dalších. Při stavebních pracích dochází k prašnosti, což částečně odnášejí i nejbližší rostliny. „Je to pro ně náročné, ale v prostředí, kde zavlažujeme, se snažíme o co nejmenší prašnost. Různě jsme okolí zkrápěli a vysávali nečistoty,“ dodává Jůzko.
Naposledy byl skleník zavřený v únoru, kdy se připravovaly velké výstavy, nyní se zaměstnanci soustředí na stavební úpravy. Práci ve skleníku jim komplikuje i horké počasí, i když pocitově bylo ve Fata Morganě lépe než venku.