Počernice a Řepy spí nejklidněji

Chcete se cítit nejbezpečněji, jak jen je to v Praze možné? V tom případě se přestěhujte do Prahy 17, tedy Řep, či do Prahy 20 – Horních Počernic. Podle aktuálního průzkumu se zde totiž místní obyvatelé cítí vůbec nebezpečněji ze všech koutů metropole.

Za největší problém Pražané považují trable související s drogami, vandalismem a pouliční kriminalitou. Nejohroženější se podle průzkumu cítí lidé do třiceti let. Nejhůře pak dopadli obyvatelé Prahy 1, kde se bezpečně cítí nejméně obyvatel, zhruba sedmdesát čtyři procent dotázaných. Klidné spaní má však podle průzkumu většina Pražanů.

„Bezpečně se v metropoli cítí devadesát procent lidí. Výsledky tedy ukazují, že pražské policii věří řádově ještě o deset procent více občanů, než je aktuální celorepublikový průměr. Je to výrazem toho, že pražská policie umí vytvářet bezpečný prostor,“ říká ředitel pražské policie Jan Ptáček.

Opilci 2564 Tolik podnapilých lidí odvezli strážníci loni z veřejných prostranství na protialkoholní záchytnou stanici. Podle ředitele městské policie Praha Eduarda Šustera odpovídá tento počet zhruba sedmi lidem denně.

Výzkum se uskutečnil loni v říjnu a zúčastnilo se jej 1119 Pražanů a 102 turistů. Pro město jej vypracovala společnost Ipsos Public Affairs. Jeho metodika má však již své první kritiky. Dotazovaní totiž vybírali z předem daných kolonek, respektive druhů trestné činnosti. Kvůli tomu tak například turisté, na které se průzkum zaměřil zvlášť, uváděli jako největší obavu možnost, že by se stali obětí kapsářů či zlodějů aut. Naproti tomu poněkud abstraktně formulovaný podvod, pod který spadají například nekalé praktiky taxikářů a nepoctivých směnárníků, uvedlo jen šest procent cizinců.

Otrkaní Pražané. S trestným činem se setkal každý pátý Nějakou formu zkušenosti s trestným činem má zhruba osmnáct procent respondentů Tedy asi každý pátý Pražan. Nejvíce jich bylo ve věkové kategorii od třiceti do čtyřiceti devíti let. Respondenti však do průzkumu uváděli zkušenosti nejen vlastní, ale i ty, které se staly jejich rodinným příslušníkům. Také turisté považují za největší problém metropole drogy, na druhém místě graffiti a na třetím pouliční kriminalitu. Obětí trestní činnosti se však stalo minimum z nich. Pozitivní trend nastal zejména ve znalosti policie. Policistu pozná více než devadesát procent všech cizinců, telefonní číslo na strážce zákona zná šedesát pět procent. Analýza pocitu bezpečí navazuje na tři roky starý obdobný průzkum a ukazuje, že se pocit bezpečí zvýšil ve všech městských částech metropole. Výjimkou není ani turisticky a nočním životem exponovaná Praha 1, kde se k pocitu bezpečí přihlásilo o tři procenta obyvatel více než před třemi lety. Alarmující jsou podle ředitele pražské policie Jana Ptáčka čísla, která se vztahují k prevenci kriminality. Pražané se cítí bezpečněji, a tak necítí potřebu ochrany svého majetku ve větší míře. „Pro možnost ‚Ne, nepovažovali jsme za nutné dělat cokoli nového‘ hlasovalo 47 procent respondentů, tedy o osmnáct procent méně než v roce 2015,“ stěžuje si Ptáček.