metro.cz

V tramvaji potkáte dračici i netykavku

  13:56
Výraz ve tváři, gesta, poloha našeho těla při chůzi či sezení. To vše hodně prozrazuje o našem momentálním rozpoložení.

Další 3 fotografie v galerii
Rozporuplná | foto: Metro.cz

Rozumět řeči těla se učíme intuitivně od mala, nemusíme být psychologové, abychom s větší či menší přesností odhadli emoce či výraznou náladu druhého člověka. „Vlastně jsme na to vybaveni od přírody, podobně jako řada jiných živočišných druhů,“ upozorňuje psycholog Jan Kulhánek, který pro deník Metro okomentoval čtyři varianty usazení kolegyně Martiny v sedadle městské hromadné dopravy.

Dračice

Dračice
„Celkem uvolněný styl sezení společně s výrazem ve tváři a stylem oblečení dává tušit vnitřní sebejistotu a pocit bezpečí,“ všímá si psycholog Kulhánek, podle nějž je figurantka momentálně zřejmě dost v pohodě. Ovšem pozor – pokud je sebejistota a vnitřní síla dávaná na odiv příliš výrazně, může jít o obranu, maskování pravého opaku – známe přece tvrďáky navenek, citlivky uvnitř… „Černé brýle jsou samozřejmě někdy praktické, ale také podtrhují image převahy nad okolím ve stylu: já vám do očí vidím, vy mně ne,“ upozorňuje psycholog.

Nesmělá a plachá

Nesmělá a plachá
Martina se snaží sedět tak, aby zabrala co nejméně místa, jako by nechtěla být viděna, všímá si psycholog. „To může svědčit o její vnitřní nejistotě mezi jinými lidmi, ale také o momentální náladě: hlavně, ať si mě nikdo nevšímá,“ míní Kulhánek.

Překřížené ruce i nohy vyjadřují snahu se chránit, nikoho k sobě nepustit, styl oblečení je ale v tomto směru trochu v rozporu s postojem, může totiž snadno poutat pozornost mužů.

Netykavka

Netykavka
Tady se Martina tváří docela nezúčastněně – od přezíravosti až po zasněnost, do hlavy jí samozřejmě nevidíme. „Podle celkového postavení těla odhaduji na dost sebejisté rozpoložení, natočení směrem z tramvaje pak určitou zvědavost – řekl bych, že slečna může být takový klidný pozorovatel, který si myslí své,“ dešifruje Kulhánek.

Rozporuplná

Rozporuplná
Martina zde zabírá více místa, než jí dovoluje sedačka vlaku, zároveň je natočena k oknu, tedy ven ze společného prostoru.

Může jít samozřejmě o momentální projev snahy udělat si pohodlí s tím, že vlak míjí něco zajímavého. „Ale také se může jednat o vyjádření vnitřního rozporu – část dívky důkladně zabrala své místo, jiná část chce pryč. Může jít o projev hledání se, hledání svého místa ve světě, typické rozpoložení pro teenagery,“ poznamenává psycholog, který doplňuje: „Ještě je nápadný na ženu mírně nekonvenční způsob sezení, zdá se, že se více stará o sebe než o ostatní.“

Autor: David Halatka Metro.cz
Témata: Psycholog, chůze
zpět na článek