metro.cz

Děti si odnesly mláďata. Srnka je i tak vzala zpět

  15:21
Na opuštěná srnčátka se nesahá ani v květnu. Záchranáři vyjíždějí ke stovkám falešných poplachů.
Zachráněné srnče | foto: PROKOP PITHART

Ne ve všech případech naštěstí platí stará osvědčená poučka, že se příroda vyvíjí a zvířata se přizpůsobují blízkosti lidí. Své o tom vědí pracovníci pražské zvířecí záchranky, kteří v předchozích dnech zažili poněkud kuriózní případ. V lese na Praze-západ totiž objevila skupinka dětí srnčí dvojčátka čekající na matku – nesprávně usoudily, že jim musí pomoci, a nesly je přes kilometr v náručí domů. Tam je ale čekal rozzlobený otec.

„Hned jim vynadal, že udělaly velikou chybu, a zavolal zvířecí záchranku. Ze starých pouček je všeobecně známo, že na mláďata srnek a například zajíců lidé sahat nesmí, protože jejich rodiče se poté bojí lidských pachů a mohou své potomky odmítnout. V tomto směru ale dochází u lidí k vývoji, což příklad dvou srnčat potvrzuje,“ říká pro deník Metro Prokop Pithart z Českého svazu ochránců přírody. Ten zvířecí záchranku v Praze provozuje.

Záchranáři nejprve zkusili co nejrychleji dopravit srnčátka na stejné místo, kde byla dětmi nalezena. Pak je otřeli natrhanou trávou, aby překryli lidské pachy, a s napětím čekali, zda se matka vrátí a přijme je. „Díky spolupráci s otcem dětí jsme poté zajistili pravidelné kontroly a sledovali, zda se vrátí. Podle našich instrukcí mohl sledovat, zda mláďata takzvaně pískají a volají mámu. To dělají, když mají hlad, a svědčilo by to o tom, že u nich ještě nebyla. Navečer jsme ale dostali zprávu, že mláďata v tichosti leží a nehýbou se, což je přirozené chování,“ dodává Prokop a ujišťuje, že později se srnka k srnčatům skutečně vrátila a přijala je zpět.

Jak to vidím já

„Podívejte, nalezeneček.“ Tenhle popisek se před pár dny objevil pod fotografií malého zajíčka v kartonové krabici umístěné na facebookovém profilu jedné mé známé. Obratem se na ni snesla vlna kritiky, že se malá zvířátka nemají sbírat. V tomto případě si ale na ostatních členech rodiny pochutnala kočka. „Dle zvířecích záchranářů jsme si počínali dobře,“ reagovala známá pohotově. Když jsem si uvedenou konverzaci přečetl, cítil jsem upřímnou radost. Sice jsem známou dlouho neviděl, ale jde vidět, že je osvěta o nesbírání mláďat, ke které doufejme pomohl také deník Metro, na dobré úrovni. 

Filip Jaroševský, redaktor

Záchranným stanicím pro volně žijící živočichy jsou ročně hlášeny stovky údajně opuštěných srnčat. Když však mají mláďata štěstí a lidé na ně příliš nesahají, matky je díky silnému mateřskému poutu přijmou zpět. „Samozřejmě to neznamená, že můžeme bezstarostně hladit savčí mláďata a věřit, že je to tak v pořádku. Někteří jedinci – třeba prvorodičky – by s tím měli problém daleko větší. Ale vypadá to, že jak se zvířata dostávají více do blízkosti lidí, dokážou si zvyknout na jejich pachy a tolerují je více než dříve,“ doplňuje Prokop.

Srnám se rodí jedno až tři mláďata, která v prvních dnech jen tiše leží v trávě či křoví. Matky je chodí pouze několikrát za den krmit. Mnohdy si srnčí matky vyberou k porodu místa velmi blízko lidských sídel a turistických tras. V případě, že naleznete zraněné volně žijící zvíře v metropoli či Praze-západ, obraťte se na Pražskou zvířecí záchranku na telefonním čísle 774 155 185. 

Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek