Barevné plakáty, jež lákají k návštěvě akcí či podniků, pokrývají v ulicích metropole sloupy, zdi, různé budky nebo dvířka. Nelegální výlep potkávají Pražané na každém kroku. Nejpřísnější pravidla potírající tento druh vandalismu platí v širším centru hlavního města, kde vám třeba i za vyvěšování plakátků prosících o pomoc při hledání ztraceného psa hrozí od strážníka na místě pokuta až do výše tisíc korun.
Plakát, který nevadí.
„Hlavní město má nařízení, které stanovuje, že reklama šířená komunikačními médii na veřejně přístupných místech mimo provozovnu se zakazuje. Zákaz se týká území Pražské památkové rezervace a přilehlých míst,“ říká mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Z metra plakáty zmizely
Pokud se v hlavním městě rozhodne nějaký podnik ve velkém propagovat pomocí plakátů vylepených mimo oficiální místa, hrozí mu pokuta až do výše padesát tisíc korun. Není totiž nutné, aby byl při černém výlepu někdo chycen za ruku. Praha jako správní orgán se nemusí smířit s pronásledováním vylepovačů, ale může podle údajů na plakátech snadno zjistit a prokázat, kdo za jejich jednáním stojí. Tímto způsobem podle mluvčí dopravního podniku Anety Řehkové vymýtil dopravce tento problém v prostorách MHD téměř úplně.
„Pokud dopravce identifikuje subjekt, který prokazatelně stojí za černým výlepem v prostorách MHD nebo ve vozech metra, tramvají či autobusech, je tento subjekt vyzván podle platné legislativy k odstranění vzniklé škody,“ vysvětluje Řehková. „Vpřípadě černého výlepu tak zasílá dopis společnosti, která je na letácích či plakátech prezentována, a informuje je o neoprávněném výlepu reklamních letáků v dopravních prostředcích,“ dodává pro deník Metro Řehková.
Ztráty a nálezy v ulicích
Organizovaný výlep mimo reklamní plochy, pokud jej strážci zákona zaznamenají, bývá nejčastěji hodnocen jako přestupek. Pokud by se lepič či lepiči nevyhnuli dopravním značkám či semaforům, mohlo by jít o přestupek na úseku dopravy a silničního hospodářství. Praxe je podle pozorování čtenářů deníku Metro taková, že pokud si někdo vyvěsí pár plakátů o ztraceném domácím mazlíčkovi, rodinném příslušníkovi či prosby o pomoc při hledání ztracené peněženky, strážci zákona nelegální plakát přejdou. Někdy totiž není koho chytit za ruku. Mnohdy chybí i údaje, jak osobu kontaktovat. Někteří Pražané si tak dělají z ulic vlastní ztráty a nálezy. „Prodám zlato, platinu, broušené diamanty i unikátní originál obrazy, a to v ulici Na Zavadilce 9A, Praha 6, Hanspaulka,“ uváděl před časem tužkou psaný plakát visící na sloupu ve vestibulu Masarykova nádraží. Kousek dál visel plakát: „Hledá se flashka s materiálem k diplomové práci. Prosím o pomoc. Odměna tisíc korun. Ztratila se 13. 6. ve spoji 14.09 z Klánovic na Masarykovo nádraží.“
V poslední době se do boje proti černé reklamě zapojují i obyčejní Pražané, které zlobí reklamními bannery zaplevelená veřejná prostranství. Třeba na zábradlích, sloupech osvětlení či pilířích mostů, případě v parcích a zeleni kolem silnic – tam všude je umístěná reklama načerno.
Pomalé úřady? Vemte nůž
Lidé se spojují v iniciativě Přidej se a strhni to. „Iritovala mě pomalost a neefektivnost odstraňování nelegální reklamy prostřednictvím podávání podnětů na magistrát. Začal jsem tedy reklamu, jejíž nelegálností jsem si byl jistý, strhávat sám a na svém soukromém profilu na Facebooku jsem fotky zveřejňoval. Kladná odezva mě přivedla na myšlenku založit veřejnou stránku s cílem inspirovat ostatní,“ říká pro deník Metro k začátkům iniciativy její zakladatel Zdeněk Jahn z Prahy. Podle něj druhů černé reklamy je celá řada, stejně jako právních předpisů, které tuto oblast ošetřují. „Zaměřujeme se především na reklamní plachty a jiná reklamní zařízení umístěné na zábradlí, svodidlech a podobných konstrukcích podél komunikací. Tyto zapovídají jak Pražské stavební předpisy, tak například zákon o provozu na pozemních komunikacích,“ prozrazuje Jahn. Sám takových načerno umístěných reklamních poutačů strhl už desítky. A protože příznivců iniciativy přibývá po celém Česku, mizí jich odhadem stovky. „Počátečního ostychu se brzy zbavíte, celá věc je otázkou několika okamžiků,“ směje se Jahn při odpovědi na otázku, jaké pocity při prvním strhávání prvních ilegálních reklam měl.
Janek Rubeš (druhý zprava), Jan Mikulka (druhý zleva) a další dobrovolníci, kteří čistí město.
Zprvu nepříjemný incident skončil v dobrém například při odstraňování několika bannerů velkého řetězce prodávajícího nářadí pro kutily s bobrem v logu. Jeden z aktivistů přivezl ilegálně umístěné bannery přímo do obchodu. Z obvinění, že zničil cizí majetek, se nakonec vyklubalo smířlivé vyjádření obchodu: „Poutače skutečně umístili zaměstnanci naší prodejny. Na základě vašeho upozornění jsme přijali interní opatření, aby se situace neopakovala, anaši zaměstnanci byli patřičně proškoleni. Omlouváme se a děkujeme za pochopení,“ napsalo jeho vedení ve svém vyjádření.
Cizinci je podporují
Není to ale jen reklama, která vizuálním smogem hyzdí česká města. Například Praha nebo Český Krumlov se potýkají s problémy kolem „zámečků lásky“, které nejenže znehodnocují památky vizuálně, ale především je ničí svou váhou.
Na situaci už před rokem upozornila facebooková skupina Rozčílený občan Prahy 1 a nyní mediální pozornost ještě zvýšil novinář Janek Rubeš, který se dlouhodobě věnuje odhalování podvodníků nebo turistických pastí v Praze či dalších městech. „Zapojit se může každý, stačí k tomu kleště,“ říká pro deník Metro jeden z aktivistů Zdeněk Vlček, který vyráží kolem Karlova mostu nebo Kampy odstraňovat nevhodnou zábavu cizinců. Dobrou zprávou je, že většina turistů práci lidí s kleštěmi chválí a dokonce se k nim někdy i sami připojují. Podporují je místní politici a městská policie neodhalila žádné jejich protiprávní jednání.
Kromě vandalství se zámečky lásky Kampa nyní opět řeší další velký problém – vedle Lennonovy zdi se rozrůstají malby po fasádách vedlejších domů a okolních stromů.