„V jedné z letňanských ulic roste keř skutečného fíkovníku. Zelený fešák s mnoha plody je zcela překvapivě součástí vyparáděné panelákové předzahrádky,“ napsal nám čtenář Pavel Kyselák, kterému se při procházkách po osmnácté městské části podařilo vyfotografovat teplomilnější keř.
Podle dendrologa Aleše Rudla však v posledních letech nejde o tak velkou raritu nejen v rozpálené Praze. „Fíkovníky se dají u nás pěstovat, pokud se v zimě ochrání před holomrazy,“ vysvětluje dendrolog. Podobné je to prý také s opunciemi, jejichž fotografie se v tomto období objevují na sociálních sítích.
„Určité druhy kaktusů naše mírnější klima snášejí. Na skalkách zahrádkářů se dají najít,“ dodává Rudl.
Očíslovaná Stromovka
Je tomu několik dní, co se na sociálních sítích rozjela vášnivá debata ohledně visaček na stromech v Královské oboře. Každá dřevina má totiž v parku své vlastní identifikační číslo a nikdo moc netuší, k čemu vlastně slouží.
„Jsou to identifikátory pro Integrovaný záchranný systém,“ napsal ve skupině Letenská parta uživatel Max Hermel. Podle něj a mnoha dalších obyvatel Prahy 7 má tak každý strom, podobně jako lampy veřejného osvětlení, své číslo. To údajně pomáhá policistům nebo záchranářům najít například zraněnou osobu. S ním souhlasí početná skupina místních obyvatel. Ti mají obvykle za to, že jsou čísla umístěna pro veřejnost jako jakýsi rozlišovač jednotlivých dřevin.
Do debaty se na žádost čtenářů zapojil i deník Metro, který oslovil správkyni Stromovky Barboru Berecovou. Ta vyvádí z omylu obě skupiny. „Pravdu nemá ani jedna ze stran. Jde o naši vlastní interní databázi. Slouží například k tomu, abychom měli přehled o jejich zdravotním stavu, uměli přiřadit dendrologické posudky a podobně,“ vysvětluje pro deník Metro Berecová.
Břevnovský jasan
Stromy mohou připomínat také důležité události našich dějin i význačné osobnosti. Své o tom vědí odborníci z týmu webu Pražské stromy, kteří během léta rozšířili databázi významných stromů Prahy o dalších pět kusů. „Nově sem byl zařazen Rothmayerův jasan v Břevnově. Vysadil ho ve 30. letech minulého století samotný architekt Otto Rothmayer u své vily. Zajímavostí je, že strom měl původně sloužit jako převoznické bidlo. Živý stromek zbavený spodních větví si převezl z Troje. Vzhledem ke svému původnímu účelu zvedá svoji rozložitou korunu až téměř v pěti metrech své výšky,“ popisuje tým webu.
Svou lípu má nově také bývalá první dáma Olga Havlová. Ta byla vysazena 7. března 2018 na Žižkově u příležitosti jejích nedožitých 85. narozenin. Dřevina se stala prvním stromem z pětaosmdesáti, které se v loni vysazovaly na její počest. „Soupis významných stromů u nás vzniká od roku 2013, aby se zařazené dřeviny staly nedotknutelné a zachránilo se jejich poselství pro další generace,“ uvádí Pražské stromy na webu.