metro.cz

Zájem uchazečů o zubařské obory je až dvacetinásobný

  5:12
Zkušenosti s tím, na jaké lékařské profese se nejvíc hlásí uchazeči lékařských škol, má Martin Bareš bohaté. Od září se stal rektorem Masarykovy univerzity v Brně, ale předtím dlouhá léta jako děkan vedl lékařskou fakultu.
Martin Beneš | foto: MAFRA

Hrozí, že bude málo ortopedů a přebytek zubařů?
Samozřejmě. Podle našich statistik je zřejmé, že třeba na všeobecné lékařství, náš základní obor, je sice desetinásobný převis poptávky, než kolik studentů vezmeme, ale ne všichni si pak vybírají specializace, o které je nouze. Zubní lékařství má v Brně dvacetinásobně vyšší počet přihlášek.

Kolik budoucích zubařů tedy přijímáte?
Pohybuje se to přibližně kolem padesáti, takže uchazečů bývá každoročně asi kolem tisícovky.

Mohl byste vysvětlit, proč je zájem o zubařinu tak obrovský?
Vyžádal si to v podstatě trh. Zubní lékaři si v minulosti vymohli jen pětileté studium a absolvent může hned den po promoci zahájit lékařskou činnost, zřídit si vlastní praxi. Je to rozdíl proti všeobecným lékařům, kteří musejí po šestiletém studiu na fakultě vstupovat do následného specializačního vzdělávání. A to je dalších pět let. Takže ze školy nevyjde ihned hotový praktický lékař nebo ortoped, ale stává se jím až po dalším vzdělávání.

Když není uchazeč přijatý na zubařství, volí jiné lékařské obory?
Jistě. Máme ale zkušenost, že když je někdo přijatý na všeobecné lékařství i zubní, vybere většinou druhou možnost. I kvůli rychlejšímu náběhu výdělků po studiu.

Které specialisty postrádá zdravotnictví nejvíc?
Je nedostatek praktických lékařů, scházejí nejen pediatři, ale vůbec lékaři, kteří se starají o děti. Například dětská ortopedie nebo dětská neurologie.

Pamatujete lepší časy? Například jako student?
Tehdy byl podstatně větší zájem o těžší obory chirurgického charakteru. Nejde jen o to, že jsou fyzicky náročnější. Chirurg je víc vázaný na jednu nemocnici, jedno pracoviště, má i méně času než lékař, který je v ordinaci od–do, protože nyní se hodně propaguje osobní život. Pozitivní roli ale mohou sehrát zřizovatelé nemocnic, třeba kraje. Aby vytvářely motivaci pro budoucí lékaře. Osvědčenou formou jsou například krajská stipendia už během studia na vysoké škole.

Může volbu „neatraktivního“ oboru ovlivnit i škola?
Fakulta směřuje studenty na praxi na klinikách i do odpoledních či nočních hodin. Je jich ve směně méně, spíš se dostanou k praktickým činnostem. Míval jsem od studentů pozitivní odezvu, víc toho vyzkoušeli, i jako lapiduši, a tím ovlivnili budoucí volbu specializace. 

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek