Spotřeba vody stále stoupá, přestože kohoutky utahujeme

V osmdesátých letech si vodohospodáři rvali vlasy na hlavě. Velká sídliště v Praze i jiných městech vycucávala vodovody, neexistovaly měřiče, někde se lidé koupali v plné vaně i dvakrát denně. Zlom se dostavil až se zavedením vodoměrů na vodu studenou i teplou.

Kelímky jen na parádu 44 Přes čtyřicet procent české populace nechává při čištění zubů puštěnou vodu do umyvadla a kelímek vůbec nepoužívá. 48 Bezmála padesát procent domácností vlastnících myčku nádobí ji pouští při polovičním naplnění.

Konec ekonomické krize (ta začala v roce 2008 v USA) však sestupnou tendenci nejen zbrzdil. V posledních pěti letech stoupá v Česku „konzumace“ vody na hlavu. Dokonce i v období, kdy už několik let trápí republiku extrémní sucha. „Každý desátý Čech se o vodu nijak zvlášť nezajímá,“ potvrzuje tendenci analytik Tomáš Černý. V roce 2018 vypila, proumývala nebo jinak spotřebovala každá domácnost o zhruba dva litry vody na hlavu víc než v roce 2013. Češi se prý šetřit snaží, ale volí k tomu leckdy dosti svérázné způsoby. „Víc než desetina lidí snižuje spotřebu kohoutkové vody tím, že nakupuje vodu balenou,“ doplňuje Černý s tím, že se to týká vrstev s příjmy do dvaceti tisíc korun měsíčně.

Na minimální hodnoty se spotřeba vody v domácnostech dostala před šesti lety. Tehdy napočítaly vodoměry na jednu osobu něco těsně nad 87 litrů denně. Jak ale upozorňuje Český statistický úřad, je to stále jenom polovina toho, co Čech i Slovák protočil přes domácí kohoutky před třiceti lety. Ačkoli se naše spotřeba vody zvyšuje, v celoevropském i světovém měřítku patříme mezi vodní škudlily. Američan se denně neobejde bez tří hektolitrů pitné vody, Ital jí použije třikrát víc než Čech.

Více vody proteče ale i v podnikatelské sféře a doslova i veřejnými prostranstvími. Svědčí o tom stoupající zájem o nejrůznější zvlhčovače vzduchu. „Už nyní zaznamenáváme výrazně vyšší počet zakázek, které budeme realizovat příští rok na jaře,“ potvrdil deníku Metro David Brtník z firmy Nerez na míru vyrábějící vodní mlžítka. Dodávají je jak radnicím, které se snaží zpříjemnit klima v rozpálených městech. „Objednávají si je stále častěji také mateřské školy, jak v Česku, tak i na Slovensku,“ dodává Brtník. Spotřeba takových zařízení se pohybuje kolem dvaceti litrů denně. 

Nastala éra mlžítek Vedle kropicích vozů, které v létě projíždějí rozpálená města, se začínají objevovat také moderní zařízení. V Praze by mělo letos být asi deset míst s mlžítky, první byla k dispozici už v létě. Mlžítka nebo mlžné rámy mají také ve Znojmě, Přerově, Uherském Hradišti a dalších městech. Ceny zařízení se pohybují mezi 30 a 45 tisíci korunami.