Domovy pro seniory na podzim obcházejí ochránci přírody se zvířaty. Vždy si tu vyslechnou řadu historek.
„Jako holka jsem žila na venkově, a vždycky když jsem večer nechtěla jít domů, tak mě maminka strašila, že za chvíli vylétnou netopýři, zamotají se mi do vlasů a budou mě muset ostříhat. Od té doby se jich bojím!“ Tak zní jeden z příběhů, který přednedávnem slyšeli pražští ochránci přírody v jednom z domovů v Praze 10. Senioři si podle nich velmi oblíbili právě netopýry.
„Netopýr byl zřejmě osvědčená výchovná metoda. Se stejnou zkušeností se pochlubilo více dam,“ říká Dagmar Zieglerová z ekocentra Nyctalus, jež spadá pod Český svaz ochránců přírody. Pro mnoho seniorů jsou podle ní besedy a přednášky se zvířaty jedinou příležitostí podívat se do přírody a živé zvíře si třeba i pohladit.
„Paní Evička, pravidelná návštěvnice besed s netopýry, se například pochlubila, jak se stala hvězdou na rehabilitačním pobytu. Jako jediná totiž věděla, co dělat, když k nim netopýr vlétl do klubovny. Všichni se lekli, byli zmatení, ale ona je prý vyzvala, aby otevřeli okno, a netopýr vylétl ven,“ vypráví jednu ze vzpomínek Zieglerová. Dalším střípkem do mozaiky příběhů o netopýrech se stal příběh pana Václava. Ten se v jednom seniorském klubu v desáté městské části chlubil tím, že jako mladíci „balili“ slečny na cvičené netopýry.
„Sedávali jsme večer na lavičce u rybníka a sledovali lovící netopýry. Pak někdo vyhodil malinký kamínek, netopýr se za ním hnal, a když už byl těsně u něj, změnil směr a odletěl. Vždycky poznali, že to není k jídlu,“ přiznal s úsměvem Václav.
Pan Vladimír zase líčil, jak zachraňoval zatoulaného létavce u sebe doma: „Vlítl nám do bytu ventilačkou, a když jsme ho chtěli vyhnat hadrem, schoval se za skříň. Nikde jsme ho nemohli najít, všechno jsme prohledali, i za nábytkem, ale netopýr nikde. Až za týden, když manželka dala do dřezu odmočit připálený kastrůlek, jsme ho objevili spadlého do kastrůlku. Asi měl chudák žízeň a šel se napít,“ svěřil se s poněkud morbidnější historkou.
Nyctalus také organizuje každý rok pro mobilní klienty z Prahy 10 zájezd do některé ze záchranných stanic pro volně žijící živočichy, například v Brandýsku u Kladna, Huslíku u Poděbrad, Pavlově a podobně.
Zájem o tyto výlety je podle Zieglerové obrovský. „Klienti se na ně dlouho těší, připravují si pro zvířata staré pečivo, které pak do stanic vozí. Pracovníci těchto stanic se jim vždy s velkou trpělivostí věnují, připravují pro ně občerstvení i drobné dárečky,“ doplňuje Dagmar Zieglerová.