Praha se vedle Amsterdamu a Barcelony zařadila mezi města, která zaznamenala skokový nárůst turistů, uvádí to studie Světové organizace pro cestovní ruch (World Travel & Tourism Council, WTTC). „Do metropole přijede měsíčně šest set tisíc turistů, ale v květnu, červenci, srpnu a prosinci dokonce sedm set tisíc měsíčně,“ uvedla pro deník Metro Barbora Hrubá, tisková mluvčí Prague City Tourism.
Ve Španělsku nebo Itálii se už turistům brání. „Benátský starosta zpoplatnil vstup do města, a pokud vás chytí bez platného vstupního lístku, zaplatíte vysoké pokuty. Český Krumlov vybírá poplatek za vjezd autobusů s turisty a zaznamenal již tak jejich pokles,“ připomíná Gorjan Lazarov, ředitel hotelového řetězce Orea Hotels & Resorts.
V diskusích o takzvaném overturismu se objevuje například návrh umístění turniketů na Karlův most. Omezování vstupu do centra se zatím podle Hany Třeštíkové, radní pro kulturu a cestovní ruch, neplánuje. „Kolega Adam Scheinherr ale zároveň hledá možnosti omezování turistických autobusů, které blokují dopravu v centru, znečišťují vzduch a přivážejí velké skupiny turistů současně,“ dodává Třeštíková.
Doporučení
|
Prahu zatěžuje nadměrná koncentrace turistů v historickém centru. „Čtvrti, jako je Karlín, Holešovice, Vinohrady, Dejvice nebo Žižkov, propagujeme formou brožur Praha:pěšky 1 a 2, hlavních článků v kulturních čtvrtletnících Praha:jaro (léto, podzim, zima), prostřednictvím speciálních webových stránek i sociálních médií. Letos jsme rovněž vytvořili novou ediční řadu letáků Prague:neighbourhoods. Jsou vždy zaměřeny na jednu konkrétní čtvrť a jsou distribuovány prostřednictvím ubytovacích zařízení, kaváren, restaurací a podobně,“ popisuje Hrubá dlouhodobou strategii propagace Prague City Tourism, která je hlavním tématem v marketingovém plánu na příští rok. Rozptýlení turistů podporuje i magistrát v rámci grantů, které uděluje především na projekty mimo hlavní turistickou sezonu a mimo historické centrum.
Podle radní je problémem také skladba turistů. Sedmdesát procent turistů do Prahy přijíždí jen jednou a často neznají pravidla. „Mnozí jsou třeba překvapení z toho, že některé ulice nejsou party zóny a bydlí v nich lidé, že po 22. hodině máme noční klid nebo že se nesmí pít alkohol v ulicích,“ uvádí Třeštíková. Na tato pravidla zaměřil magistrát první letní turistickou kampaň a Prague City Tourism zadala průzkum, jehož výsledky budou koncem října. „Zjistíme díky nim, jací turisté se v Praze ve večerních hodinách baví, odkud přijíždějí, kde bydlí, a další detaily, díky nimž budeme umět další dlouhodobé kampaně a opatření přesně zacílit,“ říká Třeštíková a dodává: „Přístup turistů k Praze nezměníme lusknutím prstu, ale dlouhodobou systematickou prací na změně obrazu Prahy a skladbě nabídky.“
„Služby, které dělají z Prahy levnou a často alkoholovou destinaci, se mohou jednoduše zakázat, v Amsterdamu se zákazu pivních kol nebáli,“ doplňuje Lazarov. „Praze by určitě pomohlo pravidelné pořádání kongresu, kapacity na to má. Česko je světoznámé výtečnými tenistkami. Kvalitní tenisový turnaj ale chybí,“ říká Lazarov.
Průměrná doba přenocování se dlouhodobě drží na dvou či třech nocích, ale pro metropoli jsou přínosnější návštěvníci, kteří se zdrží déle. „Právě u návštěvníků, kteří již v Praze byli nebo zde stráví celý týden, je výrazně větší pravděpodobnost, že opustí oblast Královské cesty a půjdou se podívat třeba na Vyšehrad nebo do Vršovic,“ říká Hrubá. „Při propagaci Prahy v zahraničí se proto snažíme cílit na specifické skupiny potenciálních návštěvníků, jež jsou pro město a jeho obyvatele nejpřínosnější: starší, bonitnější návštěvníci, kteří přijíždějí na déle než víkend, rodiny, občané západní Evropy a USA a podobně,“ doplňuje Třeštíková.