Uplynulá sezona byla v centru peklo. Praha plánuje změnit svou image „nálevny pro cizince“

Je tu konec října, a to je čas, kdy také končí v evropských městech hlavní turistická sezona. Ta v Praze byla opět extrémní. Někteří lidé, kteří bydlí v centru, ji v průzkumu deníku Metro označují jako nejhorší za posledních 10 let. Největší zlo? Airbnb, takzvané pubcrawls a večerky, které jsou otevřené do noci.

Zapaří a už se nevrátí Z průzkumu, který letos pro pražské úřady dělala firma STEM/MARK, vyplývá, že 70 procent turistů přijíždí do Prahy poprvé. Ti proto dobře neznají pravidla, jaká zde platí. Velká část z nich uvedla, že se do Prahy v dohledné době nevrátí.

„Jako kdyby Prahu dobyli opilí turisté,“ napsal koncem srpna britský deník The Guardian. Co do množství zvyšování přijíždějících turistů se Praha zařadila mezi Barcelonu, Benátky nebo Amsterodam, ale s jednou výjimkou – do Prahy se jezdí hlavně za alkoholem. „Turisté si v posledních letech v Praze místo památek víc oblíbili právě levné pivo a rušení nočního klidu a opilství na ulici jim prochází,“ napsal britský list.

Centrum Prahy plné památek se změnilo na obrovskou party zónu plnou řvoucích a totálně opilých turistů. Centrem největšího mejdanu jsou ulice Dlouhá, V Kolkovně a na ně navazující. Nebo také v okolí Karlových Lázní. Deník Metro si ke konci letošní turistické sezony udělal mezi místními lidmi průzkum.

„Ve tři hodiny ráno, přímo pod našimi okny zvracela opilá cizinka, tím se bavilo několik jejích přátel. Tak jsem je upozornil, že ruší noční klid. Zasáhla mě palba urážek. Prý se mám uklidnit, že tohle je přece centrum a že si mám vy... oko,“ říká Radim Janík ze Soukenické ulice. „Historek mám spoustu. ‚Nejzábavnější‘ byla třeba ta, jak se parta opilých kluků vyvalila na parapety a házela po nás při příchodu domů kosti a zbytky jídla z KFC,“ popisuje Alena Braťková z Růžové ulice. Jiná respondentka, která si nepřála uvést jméno, bydlí v Jindřišské. Uvedla, že z okna sousedního bytu létají na dvůr lahve. Na jednom videu na Facebooku se mladí opilí Angličané baví tím, že se přes dvůr pokoušejí trefit houskami sousední otevřené okno.

Masa turistů a pokuty Do Prahy vloni přijelo 7,9 milionu turistů. Počet domácích a zahraničních návštěvníků Prahy se ale neustále zvyšuje a letošní čísla jsou o další statisíce vyšší. Odhaduje se, že letos přijede 9 milionů. Praha je 28. nejnavštěvovanější město na světě.  Až 400 eur může člověk dostat pokutu za rušení nočního klidu nebo pití alkoholu na ulicích. Uvádí to kampaň, kterou Praha spustila během léta. Deník Metro u městské policie zjišťoval, jaké má za uplynulou turistickou sezonu výsledky. Mluvčí městské policie Irena Seifertová uvedla, že strážníci v Praze 1 od 1. června do 30. září odhalili 1946 přestupků týkajících se rušení nočního klidu a pití alkoholu na místech zakázaných, loni ve stejném období to bylo celkem 929 přestupků. Nejvyšší uložená pokuta byla ve výši pět tisíc korun (tedy přibližně 192 eur).

„Praha zaspala. Za posledních 15 let si vybudovala image party města, kde je dovoleno všechno. Je to zakořeněné u mladých lidí v Evropě. A vyřešit tuto situaci je hrozně těžké, je to běh na dlouhou trať. Změnit image ale město musí,“ říká pro deník Metro noční starosta Jan Štern. Ten řeší problémy spojené s nočním životem v Praze. Na příští rok plánuje kampaň zaměřenou na turisty online. „Chceme zaujmout pozornost rodin s dětmi a seniory. Dáme jasně najevo, že opilé turisty tady nechceme, ať si jedou dál na Východ,“ říká. Přitom ale hájí noční život. „Ten tady byl a bude. Majitelé klubů chtějí, aby jejich podniky fungovaly dlouhodobě, dá se s nimi jednat,“ tvrdí. Odmítá slova zoufalých místních, kteří chtějí po 22. hodině slyšet spadnout špendlík. „To nejde, Praha je město i s nočním životem. Ten tu je bez ohledu na politický režim,“ říká.

Aby se situace zlepšila, zaznívají různé návrhy, třeba: turisty po městě rozptýlit. Štern chce s Prahou otevřít jednání o tom, zda by ve městě mohly vznikat multifunkční kulturní projekty, kde se program mění v závislosti na denní době. Líbil by se mu model MeetFactory. To jsou ale vize.

Zla v Praze Tahy z baru do baru – to je služba s názvem pub crawls. Organizují je specializované agentury, podobné těm klasickým průvodcovským. Skupiny mají až 40 opilých a řvoucích lidí a noční ulice jsou jich plné. Agentury je do podniků přivádějí za úplatu.  Druhým problémem, jenž do ulic přináší nadměrný hluk a vandalismus, jsou velkokapacitní byty pronajímané přes Airbnb. Chystají se opatření, mluví se o tom, že problematické byty, na které jsou časté stížnosti, by mohly být vyřazeny z databáze Airbnb.

„Podle mě chybí koncepce pro práci s turismem. Hodně problémů přímo na ulici má ale společného jmenovatele – chybějící městští strážníci. Vymahatelnost práva je na nízké úrovni,“ říká v našem průzkumu Malostraňák Filip Lachmann. „Samozřejmě že nás tato situace netěší,“ komentuje mluvčí městské policie Irena Seifertová. Strážníků chybí dva tisíce. „Bohužel ani s respektem k uniformě na tom nejsme u zahraničních návštěvníků dobře. Zaplatí pokutu a pokračují v zábavě dál,“ přibližuje zkušenosti strážníků.

Na fenomén pub crawls, jenž ničí i další evropská města, upozorňuje i Beno Ge, šéf Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality Praha 1. „Pro kluby jsou snadná cesta, jak je zejména před půlnocí a ve všední dny zaplnit,“ říká. Už večer tak po ulicích proudí obrovské množství opilých turistů.

Večerky, Airbnb a taxikáři Večerky: Nabízejí turistům alkohol dlouho do noci. Problémem je, že pokud je večerka v soukromém domě, Praha nemá šanci nijak vymáhat regulaci otevírací doby, zákon to neumožňuje. A takových prodejen je velké množství. Navíc podle rozsáhlé studie amerického žurnálu Journal of Behavioral and Experimental Economics okrádají zákazníky. Figuranti prošli 259 večerek v Praze. Zjistili, že prodejci vrací méně peněz. Týká se to 21 procent prodejen. Airbnb: Byty pronajímají firmy proskupiny lidí. Po celé léto v nich každou noc jedou mejdany až do rána.  Taxi: Jejich auta stále krouží centrem města. Podle nočního starosty jízda po kočičích hlavách způsobují trvalý hluk. Taxikáři troubí na chodce, z aut duní hudba.

Podle lidí, kteří se problematice noční Prahy dlouhodobě věnují, za tento velký mejdan mohou i večerky, které bývají otevřené dlouho do noci. Turisté pak korzují po ulicích, dochází k potyčkám, ničí památky. A důvodem stavu v centru je samozřejmě rozmáhající se Airbnb. To potvrzuje i Jiří Chvojka, podnikatel, aktivista a člen sdružení SOHO, v němž jsou provozovatelé klubů a barů. Ten také přiznává, že za kumulací lidí stojí také protikuřácký zákon, který nekontrolovatelně žene desítky lidí před kluby. „Navrhujeme opatření – u podniků bychom chtěli kousek místa ohraničeného páskou. To bude mít ochranka pod dohledem,“ tvrdí. Nápad se líbí i nočnímu starostovi Šternovi, policie by podle něj mohla snadněji vymáhat u těchto podniků klid. To by mohlo být dobrým startem pro další práci s turisty. Zjistilo se totiž, že většina turistů neví, jak se v centru má chovat. Pokud vidí party atmosféru, je to pak jako jedna velká nabalující se koule. 

Reportáž: V ulicích je větší mejdan než v klubech Je pátek kolem 21. hodiny a my se chystáme na námi oblíbené tour de beer. Vlastně něco takové jako pub crawl, ale neorganizované nějakou agenturou. Zkrátka pár přátel, kteří dají jedno dvě pivka v jedné hospodě a pokračují do další... a třeba v té třetí to rozpustí, anebo taky ne. Tentokrát to ale bude trochu jiné. Vyrážíme užít si pub crawl po našem, do míst, o kterých se už docela dlouho v Praze mluví – do jedné z nejhlučnějších ulic ve městě – do Dlouhé. Abychom ale moc rychle nevpadli do tlamy probouzející se bestie, začínáme dvoupivem na Florenci v jednom pop up podniku. Bojiště se z Dlouhé stává až po půlnoci, času máme dost. Pak jdeme dál přes tři tradiční české hospody. Třeba z té v Soukenické jsou otevřenými dveřmi slyšet smějící se místňáci. Právě když je z hospod, barů nebo krámků v centru Prahy slyšet čeština, mám z toho velmi dobrý pocit. Je to známka, že naše město ještě normálně funguje. A vždycky si vzpomenu třeba na Itálii, kde v místních podnicích nebo před svými domy sedí místní a klábosí. Čím více naše kroky ukrajují metry po o něco klidnější Soukenické, tím více je třeba se připravit na Dlouhou. Máme v sobě nějaké pivo, půjde to snáz.  Přecházíme Revoluční. Ačkoli je ještě před půlnocí, už to začíná. Míjejí nás první skupinky teenagerů, kteří už mají naváto. Rozhodně víc než my. Jsou to pověstné a místními lidmi tak nenáviděné pub crawls. Po kostkách rachotí kola taxikářských aut, kteří troubí na kdekoho, hudba z jejich aut duní celou ulicí. Slyšíme první padající lahev, někde v dálce první chorály, první pištění afektovaných (asi) Britek. Blížíme se k mezi cizinci vyhlášené pouliční party zóně. Jsme na plácku mezi Dlouhou a V Kolkovně. Stojíme u slavné, ale už nefunkční tabule, která měřila hluk. Známou se stala kvůli excesům motorkářů, kteří pod ní túrovali svoje stroje, a řevu turistů. Kolem pořvávajících floutků v klidu prochází dvojice měšťáků. „Hi! Welcome from?“ bere mě za ramena sťatý mladík v bílé košili a hned mizí stržen do skupiny svých kamarádů. Party si užívají. Zapadneme do prvního podniku, který je vyzdoben kovovými sochami. Je ve stylu steampunku a od něj byl odvozen i jeho název. Je tu docela klid, stolky se pomalu zaplňují, dostáváme levné „welcome drink“ čůčo a hned ho zapíjíme pivem. Na baru dávají Irové další rundu panáků. Prostě jako v běžném nočním baru.  Drsňácký bar měníme za blyštivý podnik s diskotékou v duchu 80. let. I ten se pomalu plní lidmi. K našemu velkému překvapení je tu dost Čechů. „Kam cizinci choděj od nás dál? No, tady všude kolem nás!“ směje se barmanka, když se jí ptáme, jestli nemá potuchy, kam se odsud turisté přesouvají. Podle jejích slov to vypadá, že do dalších podniků v centru mimo Dlouhou už nejdou. Ptáme se proto, že si takhle alespoň trochu ověřujeme, zdali tu nejedou pub crawls, s nimiž  si sami majitelé zdejších podníků zakázali spolupracovat. Vypadá to, že tohle pravidlo – nespolupracovat s „cestovkami“, které provází noční Prahou skupiny opilých lidí z podniku do podniku, což pije krev lidem, kteří se kvůli jejich řevu nevyspí – dodržují.  Je hodina mezi psem a vlkem, to by už turisté měli venku řádit. Zjišťujeme, že u samotných barů je vlastně docela klid, až na pár hlasitě mluvících lidí. Ale plácek a Dlouhá už jsou plné opilých lidí. Zkoušíme co nejsvižněji zmizet domů. Mě čeká ještě jedna divočárna, přestup u Anděla, ale tam je to oproti centru fakt ráj. Alespoň v tuhle chvíli, než zase zapomenu, jak hrozné to v Dlouhé je.