metro.cz

Dějiny města se promítají na hrobech všech pražských hřbitovů

  15:05

Další 1 fotografie v galerii
Bombardování Prahy | foto: Metro.cz

„V Hlubočepích se tolik nebojovalo, většinou to jsou hroby těch, kteří zemřeli dole na Smíchově,“ říká pamětnice, která přišla navštívit své předky na hlubočepském hřbitově. Ten leží pár metrů od železniční trati pražského Semmeringu, na kopci na dohled Barrandovu. Náhrobků s datem úmrtí především z 8. května 1945 je tu, v poměru na nijak velkou rozlohu hřbitova a počet hrobů, poměrně dost. Jsou soustředěné v horní části pohřebiště. 

Kde se už nepohřbívá

Na území Prahy se nachází téměř padesát bývalých hřbitovů. Spadá sem například i Chrám svatého Víta na Pražském hradě. Některé hřbitovy najdete na místech bitev (například štěrboholský vojenský hřbitov).

„Němci ale stříleli z děl i tady od Barrandova,“ vzpomíná pamětnice, která se narodila v roce 1932. Na hřbitově jsou podle ní uloženy ostatky těch, které fašisté postříleli u barrandovské továrny na sny. „Po válce jsem pracovala v ateliérech s pánem, který se jako jediný zachránil. Když Němci napadli ty, kteří odcházeli z práce, utekl do jednoho z domů, kde se schoval na půdě za komínem,“ uzavírá vzpomínky pamětnice válečných časů. 

Při pozorném čtení náhrobků i na dalších hřbitovech se často setkáte se dvěma daty, která představují oběti leteckých náletů na Prahu 14. února a 25. března 1945. První z nich zasáhl město od Radlic až po Vinohrady. Druhý nálet postihl průmyslové podniky v deváté části Prahy, časté záznamy se proto objevují spíše na hřbitovech na Proseku, v Ďáblicích nebo v okrajové Vinoři.

Tak trochu „jinde“

Některé názvy se liší od místa, kde jsou.

  • Malostranský hřbitov je ve skutečnosti na Smíchově. Na Malé Straně už totiž nebyl prostor pro pohřbívání. 
  • Krčskému hřbitovu se občas říká také „nuselský“.
Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek