Stromům se nechce do ulic

Dostat stromy do pražských ulic není žádná legrace. Alespoň podle zástupců sedmé městské části, jež nyní vysadila 27 nových stromů v Holešovicích, dalších sedm dřevin přibylo na Letné. Ačkoliv jde v porovnání s téměř 190 tisíci stromy, které měl letos v metropoli vysázet magistrát, o zanedbatelné číslo, jejich cesta do ulic byla trnitá.

„Občas se objevují vysoká čísla, kolik se v Praze podařilo vysadit stromů. Je však třeba rozlišovat, kde se tyto stromy nacházejí. Většinou se totiž jedná o lesy nebo parky. Dostat stromy do ulic je tvrdý oříšek, který je obvykle velmi obtížné rozlousknout,“ říká pro deník Metro starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

V Jankovcově ulici se nově objevilo několik muchovníků, kterým se říká také indiánské borůvky. Ty jsou podle odborníků do rozpálených ulic ideální. Jde o menší a odolné dřeviny, které dobře snášejí i méně přívětivé prostředí. Než se zde však objevily, dalo to spoustu papírování a příprav.

„Na začátku je výběr ulic, které jsou dispozičně a kapacitně k výsadbě stromů vhodné. Tím je myšlena především dostatečná šíře ulice a chodníku a nebránící umístění pouličního osvětlení, sloupů trolejového vedení a podobně. Hlavní problém ovšem nastává při řešení kolizí s poduličními sítěmi,“ dodává radní Prahy 7 pro veřejný prostor a životní prostředí Jiří Knitl.

Prostor pod pražskými ulicemi je protkán hustou sítí nejrůznějších kabelů a potrubí, které výsadbu stromů na většině míst vůbec nepřipouští. Časté a nejvíce problematické jsou pak kolize s vodovody, plynovody a kanalizací. Pokud se v rámci jednání se správci sítí podaří najít alespoň trochu přijatelné místo pro nové stromy, zpracuje městská část studii realizace.

Zakážou stromy zákonem? U železničních tratí možná ano Poslanecká sněmovna tento týden rozhodne o definitivním znění novely zákona o drahách. Pokud nepřijme pozměňovací návrh Senátu, otevře podle Českého svazu ochránců přírody cestu k masovému kácení stromů nejen na svazích nad železniční tratí, ale i stromů ve městech poblíž tramvajových kolejí.  Jakýkoliv strom, který třeba jen teoreticky může zasáhnout do kolejiště, totiž novela ve své současné podobě definuje jako strom ohrožující, a tedy nepřímo stanoví SŽDC či jinému správci povinnost ho pokácet. Předem tak de facto stanoví viníka, dojde-li k železniční nehodě způsobené stromem či jeho částí. Bude jím správce dráhy. Už současné znění zákona umožňuje pokácet jakoukoli dřevinu, která je vyhodnocena jako potenciální riziko. Problém proto podle ochránců není v tom, že by dřeviny u tratí požívaly nadměrné ochrany. Vliv orgánů ochrany přírody na kácení podél tratí je minimální.

„Kolizi s některými sítěmi se však v Praze prakticky nedá vyhnout. Také v případě stromů v Janovského ulici bylo potřeba přeložit komunikační sítě. Zároveň bylo třeba jednat s hasiči, aby umístění stromů, ale také jejich výsledná výška nepřekážely případnému zásahu. Přímo v Janovského ulici proběhly zkoušky s hasičskou technikou a ve výsledku jsme museli zvolit nižší druh stromů,“ vysvětluje Knitl.

Na základě domluvených parametrů vzniká projekt včetně inženýringu a dochází k plánovanému přeložení sítí. Následuje zakázka na dodavatele. Samotná realizace pak zahrnuje přípravné práce, zbudování stanovišť s rabátky, sázení stromů a finální úpravy chodníků. Vše je třeba naplánovat v návaznosti na roční období a počasí. „S přípravou projektu výsadby stromů v ulici Janovského, který jsme nyní dotáhli do konce, jsme pro představu začali již v roce 2015. Za uplynulých pět let se nám pak do ulic Prahy 7 podařilo dostat víc než 380 nových stromů,“ doplňuje Čižinský.