Od orloje, kde zrovna turisté nadšeně obdivují apoštoly a kokrhajícího kohouta, míříme k vánočním trhům. Na první pohled vás to možná až tak nezaujme, ale okolí stánků i prostory mezi nimi jsou až nečekaně čisté. Mohou za to zaměstnanci pořadatelů trhů, kteří Staroměstské náměstí průběžně uklízejí.
„Všechno, co je od pásu lemujícího stánky směrem dovnitř, patří jedné partě několika lidí. O čistotu kameninových košů okolo tržiště se pak stará další člověk. Týká se to nejen Staromáku, ale i okolních ulic, respektive jejich částí,“ líčí způsob úklidu Petr Hozák ze společnosti Taiko, která trhy provozuje.
Chytré koše
|
Primárně se o zmíněné koše venku stará svozová firma Pražské služby. Její pracovníci sem jezdí menším autem s korbou, kam obsah košů vyhazují. „V minulých letech se ale stávalo, že ve chvílích, kdy se náměstí naplnilo lidmi, nebyli schopní sem s tím vozem zajet. Takže jsme měli uprostřed tržiště sice krásně čisto, ale koše okolo stánků přetékaly odpadky. Dohodli jsme se tedy s Pražskými službami, že s tím budeme něco dělat. Od pondělí do čtvrtka je tady jeden člověk sám, od pátku do neděle jsou dva,“ říká Hozák. Zmínění zaměstnanci plné pytle z košů odnesou do zázemí trhů, kde se odpad lisuje. Následně míří do kontejnerů, kterých je tu několik desítek.
Další černé pytle se na koše rozvěšují. „Kdyby byl plný koš, je sem možnost vyhodit třeba kelímek. Nemůže se stát, že návštěvník trhu místo koše narazí na velkou pyramidu odpadků,“ dodává Hozák.
Čistý Staromák udržuje i lux
Do specifických bílých overalů jsme se navlékli také, abychom s úklidem po méně ukázněných návštěvnících trhů trochu vypomohli. Od správce tržiště Miloše Hlavatého jsme se dozvěděli, že kromě klasických sběračů, v něž jsme se proměnili, tu mají ještě uklízeče s průmyslových vysavačem. Ten pracuje zásadně v noci. „Například slupky z pečených kaštanů se košťátky dostávají ze spárů mezi dlažbou špatně, lux to zvládne hladce. Vaším největším nepřítelem coby uklízečů však bude asi vítr,“ usmívá se na nás Hlavatý. Návštěvníkům trhů totiž kvůli němu často „ožívají“ pod rukama ubrousky či prázdné kelímky položené na stolcích. „Pak je vítr odfoukne na zem a jsou pryč. Obecně jsou ale návštěvníci slušní a vědomě odpadky na zem nepohazují. Jsou ale velmi vzácné výjimky. Lidé z úklidu nám nosí třeba ztracené peněženky,“ doplňuje Hlavatý.
V nadsázce se dá říct, že jsou trhy na Staroměstském náměstí díky asi nejčastějším úklidům v historii čistší než kdy dřív. Podle Hozáka se mohou inspirovat i jiní pořadatelé či správci trhů napříč Prahou, a to nejen těch vánočních. Úplně postačí, pokud si uvědomí, že i odpadky za hranicemi trhů dělají vizitku prodejcům, a nebudou otálet s objednáním vyššího počtu svozů odpadu.
Tradiční pečivo českých Vánoc zabere tři hodiny práce
Adventnímu shonu se nevyhne asi nikdo. Velké obchody v těchto dnech očekávají největší návaly zákazníků, a tak se musí jet na plné obrátky a dostatečně se zásobit. To platí i pro hypermarket Globusu na Zličíně, kam jsme vyrazili zkusit si uplést jak klasickou vánočku ze šesti pramenů, tak zdejší lahůdku nazvanou de luxe z devíti.
Místní pekárnou se line vůně čerstvých dobrot, všude kolem nás jsou stroje, ale hodně věcí se stále musí dělat ručně. Hotové těsto z výhradně českých surovin nám sice stroj připraví na placky a následně do válečků, ale pletení vánočky už dělají ruce šikovných pekařů. A teď i naše. Údajně potřebují v tomto období trochu pomoci. „Když vám to půjde, třeba vás za rok najmeme před svátky na brigádu,“ motivuje nás ještě před výkonem mluvčí Globusu Rita Gabrielová.
Pletení vánočky
Mistr pekař Pavel Hrdlička nám vysvětluje, jak na pletení, zatímco zkušeným zaměstnancům to jde neuvěřitelně od ruky. Než my vypotíme jednu vánočku, dalších sedm kolem už je hotových. Když je plný celý vozík, míří vánočky zhruba na padesát minut do kynárny. Těsto je z pravého másla a droždí. Žádné náhradní tuky ani prášek do pečiva v něm nenajdete. Následně dojde k úpravám v podobě mašlování a zdobení mandlemi. „Na závěr se půl hodiny pečou při různých teplotách. Nejdřív se udělá krusta, pak se vánočka propeče a nakonec se vytvoří barva,“ popisuje Hrdlička, podle kterého trvá celý proces výroby asi tři hodiny. A tradičních vánoček ze šesti pramenů se vyrobí až 2000 denně.
Pekaři se nezastaví
Jenže zatímco desítky vánoček včetně několika našich výtvorů kynou, už se chystají štoly a následně vánočky de luxe z devíti pramenů. Tahle specialita se neliší jen velikostí, ale i složením. Je zde navíc třeba vanilkový cukr, přírodní citronové aroma nebo pomerančová kůra namáčená s rozinkami v rumu. Ani máslem se zde nešetří. „Když ji upečeme, tentýž den nebude tak dobrá jako třeba za tři dny, až se všechny chutě rozloží a prolnou,“ vysvětluje Hrdlička.
On ani jeho kolegové se ode dneška už nezastaví. Jedou totiž ve dvou dvanáctihodinových směnách v pekárně nonstop. „Všichni jsme v zápřahu. Před Vánocemi děláme navíc asi dvanáct výrobků. Je to třeba štola, kokosky či vánoční věnce. Ty ale lidi kupují často spíše jako dekoraci,“ zmiňuje Hrdlička.
Pletení nám celkem šlo. Není to žádná věda, jako třeba postup při vyndávání ježka z klece. Takže kdybychom měli více času, určitě se brzy přiblížíme tempu místních zaměstnanců. Ostatně jedna paní v bílém plášti pochválila kolegyni Ivetu slovy: „No vidíte, že se vám povedla.“ Po mém zdatném pokusu o de luxe vánočku už jen Iveta skromně poznamenala: „Ta moje byla hezčí.“
Takže pokud budete jíst u pohádek zrovna naše vánočky, dobrou chuť. Jsou zkrátka stejně dobré jako od profesionálů.