Vyprahlá Praha. Zákaz jedů a rozčlenění polí

Plánované mytí ulic dešťovou vodou z kolektorů, vysazování stromů, postupná obnova vodních ploch a toků. To byly až doposud hlavní pilíře boje vedení hlavního města proti nastalému suchu. Letošní jaro má být ale nejsušším za posledních několik let.

Podle radního pro životní prostřední Petra Hlubučka se proto s kolegy rozhodli posunout opatření proti nebezpečným klimatickým změnám o krok dál. „Chceme na zemědělské půdě ve vlastnictví Prahy hospodařit co možná nejvíce ekologicky. To znamená, že zde dojde k rozčlenění zemědělských ploch na bloky o velikosti maximálně pěti hektarů. Dosáhneme toho vytvářením mezí a výsadbou stromořadí spolu s úpravou osevních postupů ve prospěch vyšší pestrosti pěstovaných plodin. Upřednostníme plodiny, jejichž pěstování nezvyšuje erozi,“ říká Hlubuček. Nezanedbatelný efekt má mít též nemožnost používání pesticidů a herbicidů. „Jde o další krok v celé mozaice opatření v boji se suchem. Důležitá bude také podpora komunitních zahrad, které přispívají ke zmírnění dopadů klimatických změn po vytvoření zcela nových parků a výsadbu tisícovek stromů obecně,“ dodává Hlubuček.

Agrolesníci z dvanáctky
Se suchem se rozhodli bojovat také okrajové městské části. Podle místostarostky Prahy 12 Evy Tylové se hospodaření na svých zemědělských pozemcích mění v takzvané agrolesnictví. V praxi to znamená výsadbu stromů mezi pole, aby kořeny zadržovaly vodu v krajině.

Děsivě suchý duben Hlavní město se minulý měsíc potýkalo s nejsušším obdobím za posledních šest let. Průměrné měsíční průtoky na všech sledovaných místech dosahovaly asi čtvrtiny obvyklého množství pro tento měsíc. Na Vltavě v Chuchli je nyní průtok 50 kubíků za vteřinu, což je 23 procent běžného stavu. Vyplývá to ze zprávy Českého hydro-meteorologického ústavu.

Bohdan Lojka z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze zmiňuje, že agrolesnictví není nic nového. „Je to jen návrat k tradičnímu pěstování dřevin na zemědělské půdě při současném zachování zemědělské produkce. Mohou to být tedy jak stromy na pastvinách, tak liniová výsadba dřevin na orné půdě. V současné době se snažíme, aby tento způsob hospodaření byl kompatibilní s naším zemědělstvím,“ vysvětluje Lojka. Stromy podle něj dříve zmizely nejen z pražských polí s kolektivizací zemědělství v minulém století.

Dešťovka z kolektorů
Možnost využívání průsakové vody nahromaděné v tunelech podzemní kolektorové sítě prezentoval Hlubuček minulý týden. První městská část nyní potvrdila, že ke splachování komunikací, zalévání zeleně a zvlhčování vzduchu bude skutečně používat právě tuto vodu. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo podle tiskového odboru Prahy 1 pod Uhelným trhem. Naplnění jedné cisterny Pražských služeb o objemu osmi metrů krychlových má tímto způsobem trvat asi čtvrt hodinu.

„Do pražské kolektorové sítě se od jejího vybudování dostává značné množství průsakové vody, kterou je třeba odčerpávat. Průsaková voda z podzemí je v této lokalitě bez dalšího využití přečerpávána do Vltavy,“ uvádějí zástupci Prahy 1.