metro.cz

Větší foto
Primátor Hřib v komunitní zahradě ve Vinoři. | foto: @zdenek.hrib.primator

Chcete si v Praze založit komunitní zahradu? Metodika poradí, jak se prosekat byrokracií

  8:01
Metropole má přes čtyřicet komunitních zahrad. Manuál, jak zakládat další, přináší deník Metro.

„Věděli jste, že v Praze máme už přes čtyřicítku komunitních zahrad?“ ptal se minulý týden na svém Facebooku primátor Zdeněk Hřib. Svojí otázkou upozorňuje na nový manuál, který magistrát pro Pražany před časem sepsal. Od něj si slibuje skokový nárůst počtu zahrad.

„Najdete tam pohromadě všechny důležité informace, třeba jak najít vhodný pozemek, jak mít vše úředně v pořádku a jak zahradu udržovat. Nejbližší již existující zahrady ve vašem okolí pak naleznete na mapě mapko.cz. Doporučuji vždy zjistit si více informací, každá je totiž jiná a má své jedinečné kouzlo,“ píše na svém Facebooku Hřib.

Komunitní návod

  • Dokument s podrobným popisem, co a jak, lze v kompletním znění dohledat pod trošku krkolomnou adresou bit.ly/metodika_zahrad.
  • V posledních několika letech zaznamenává komunitní pěstování značný nárůst jak v zahraničí, tak v Česku. V zahraničí tvoří významný podíl i produkční farmy. Ty na území Prahy působí pouze tři.
  • V Česku vzniká většina komunitních zahrad ve větších městech, v roce 2018 se k nim ale přidala i města menší, jako je například Nový Jičín, Blatná a další. Komunitní zahrady nejsou z celorepublikového pohledu zmapovány.
  • Informace jsou souhrnně evidovány na mapě komunitních zahrad www.mapko.cz, kde je jejich evidence dobrovolná, a tedy celkový počet vyšší.
  • První komunitní zahrady v Praze vyrostly před sedmi lety v roce 2012, rok nato jich bylo 10, ke konci roku 2017 již čtyřiadvacet a v současné době je evidováno celkem 42 veřejně působících zahrad a další prosperují „v utajení“. Celkově je pak na celorepublikové mapě zaregistrováno zhruba sto zahrad.

Primátorovo oblíbené místo pro setkávání komunitních zahrádkářů najdete ve Vinoři. Místní dva roky stará komunitní zahrada Pastvina je známá mimo jiné tím, že se zde kromě pěstování zeleniny a bylinek mohou její návštěvníci potěšit také s opuštěnými zvířaty.

„Takže tam kolem vás běhají koně, husy, prasata, telátko se jménem Nebeská a ovce se jménem Karel the Sheep. Je tam zkrátka pěkně a je tam skvělé společenství srdcařů, kteří se o místo starají,“ dodává Hřib.

Primátor také doplnil, že bohužel ze své funkce nemůže ovlivnit dotační procesy, a tedy i dostatek či nedostatek financí pro „svou“ zahradu. Praha totiž zároveň každoročně vyhlašuje granty v oblasti životního prostředí, které mohou být využity právě na tvorbu komunitních zahrad či oživení vnitrobloků. Dotační řízení se obvykle vyhlašuje koncem kalendářního roku a podklady je třeba zaslat do konce ledna.

„Nejvyšší možný příspěvek je 200 tisíc korun a Praha celkově v loňském roce rozdělovala 45 milionů korun,“ uvádí mediální manažer Pirátů, jejichž členem je i Hřib, Michal Polák.

Pokud se rozhodnete založit komunitní zahradu, podle vyjádření té vinořské můžete očekávat boj s byrokracií, únavou, nedostatkem financí i lidskou závistí a zlobou. Alespoň s tím prvním má vypomoci právě magistrátní manuál. Podle něj je pro zakládání nejprve důležité si ujasnit, jaký účel zahrada bude mít. Na výběr je léčebně-terapeutický, pěstebně-produkční, volnočasový či výchovně-nápravný. V takovém typu zahrady se potkávají lidé s trestní minulostí. Podobnou zahradu nalezneme třeba v Praze 8 v rámci Komunitního centra Kotlaska. „U většiny komunitních zahrad se prolíná více funkcí najednou,“ uvádí se v manuálu.

Mezi top problémy, na které lze při budování komunitní zahrady nejen v hlavním městě narazit, patří podle dokumentu například nedořešené majetkoprávní vztahy. Typickým příkladem je zrození a zánik komunitní zahrady Smetanka v Praze 2, odkud byli místní zahrádkáři vykázáni kvůli plánovanému hřišti pro děti.

V některých případech jsou pro zbudování zahrady nutné stavební změny finančně příliš nákladné nebo technicky neuskutečnitelné. Celý proces umí pořádně zpomalit také úřad městské části. „Pokud je nejasná kontaktní osoba na místním úřadu, potenciální zájemci o provozování komunitní zahrady nevědí, na koho se obrátit či s kým následně řešit rozvoj zahrady,“ píše se dále v dokumentu. 

Komentáře

zpět na článek