Sucho stresuje smrkové porosty a ty se tak snáze stávají potravou kůrovce. Kunratický les, Modřanská rokle, Hostivařský lesopark či Divoká Šárka náleží k lokalitám, kde přibližně čtyřmilimetrový nenasytný brouk páchá největší škody. Polovina června navíc představuje období, kdy startuje letní rojení lýkožrouta smrkového. Zeleným plicím metropole nynější srážky pomohly. Lesy se však dál potýkají s následky dlouhodobého sucha. Navíc meteorologové pro nadcházející dny hrozí tropickými vedry. „Některé smrky oslabené předchozími roky s nedostatkem srážek nemají energii, aby se ubránily, a tak pod náporem útočícího brouka odumírají,“ uvedla Petra Fišerová z Lesů hlavního města Prahy (LHMP).
Do zeleně v hlavním městě se pustil především lýkožrout smrkový. Lesáci se však setkali také s lýkožroutem lesklým a modřínovým. „Abychom šíření kůrovce co nejvíce omezili, aktivně vyhledáváme napadené stromy a snažíme se je co nejdříve asanovat a odvézt pryč z lesa,“ objasňují experti.
Objem takzvané nahodilé těžby, tedy odstraňování napadeného nebo poničeného dřeva, roste. Podle výroční zprávy LHMP v roce 2019 vzrostla těžba dřeva o 24 procent v porovnání s předchozím rokem. Objem skáceného dřeva se v pražských lesích přiblížil v uplynulém roce deseti tisícům kubíků. „Přes osm tisíc kubíků činila nahodilá těžba, většinu tvořil smrk napadený kůrovcem, poté borovice a modříny, které usychaly,“ uvedl Ondřej Palička, ředitel LHMP.
S kácením lesákům pomáhají i hasiči. Při odstraněním smrků, borovic a modřínů asistovali v Divoké Šárce, v Chuchelském háji nebo v Hostivařském lesoparku. „Tyto zásahy proti kůrovci byly součástí tréninku v odstraňování nebezpečných stromů,“ uvádí hasiči.
„Lidé nás často upozorňují, že například v Kunratickém lese kácíme stromy, které vypadají zdravě. Ale nevidí, že jsou pod kůrou napadené a ohrožují sousední porosty,“ vysvětlila Fišerová. Nemocné stromy jsou navíc oslabené a mohou spadnout. Jejich dřevo končí zpravidla jako palivo. Zpracovaný materiál se mění také ve štěpku, jež nachází využití v záhonech.
Pasti jsou vedle kácení dalším způsobem, kterým lesníci bojují se škůdci. V lesích experti rozmístili 148 lapačů s feromonovým výparníkem. „Umístěny jsou na pasekách a vábí brouky do pasti, ze které se už nedostanou,“ vysvětlují lesníci. Odchycení brouci se posléze v pravidelných intervalech přibližně sedmi až deseti dnů vybírají a likvidují. V lesních porostech je rozmístěno také 341 lapáků – pokácených a větvemi zakrytých stromů. Tahle léčka má nabídnout škůdcům prostřený „hodovní stůl“. Lesáci ovšem vzápětí lapák, napadený kůrovcem, zbaví kůry. Lýkožrout tím přijde o příznivé prostředí pro vývoj a jeho larvy a vajíčka uhynou. Spolehlivým nástrojem v boji s kůrovcem jsou také insekticidní sítě, jimiž lesníci zakrývají svezené a vyrovnané dřevo. Strom lze ošetřit také chemickým postřikem. Ten musí být proveden ještě předtím, než škůdce dokončí svůj vývoj, a zásah jej poté zlikviduje.
Výsadba odolnějších a vhodnějších druhů stromů představuje další účinnou a osvědčenou variantu, jak udržet lesy v náležité kondici. Lesníci pro letošní jaro naplánovali výsadbu 107 tisíc dřevin. „Mladé duby, buky, javory, jedle, borovice či modříny zamíří nejen do stávajících lesních porostů, ale dají vzniknout i novému lesu Na Musile v Kunraticích,“ vysvětlila Fišerová.
Na paseky uvolněné kůrovcovou těžbou míří 80 tisíc sazenic především dubu zimního a buku lesního, doplňuje je javor babyka. Menší část představují jehličnany, kde dominuje jedle bělokorá s 5 300 sazenicemi, doplňuje ji borovice lesní a modřín opadavý. Nejvíce nově vysazených stromků přibude v Modřanské rokli, Chuchelském háji, Divoké Šárce, Hostivařském lesoparku nebo v Milíčovském lese.
„Kromě smrku ztepilého může napadat lýkožrout i další druhy smrků v náhradních porostech, výjimečně modřín a při gradaci i borovici blatku nebo borovici kleč, vzácně také borovici lesní,“ uvedl entomolog Antonín Pfeffer. Lýkožrout smrkový má v našich podmínkách v nižších polohách nejčastěji ročně dvě generace, v příznivém počasí i tři. Během svého života samička naklade 20 až 100 vajíček. Hlodání matečné chodby a kladení vajíček trvá obvykle 7 až 10 dní.