Konec uhlí v Praze. Tisíce domácností od čtvrtka nesmí topit

K chladnějším podzimním dnům patří v hlavním městě oblaka kouře linoucí se z komínů. Však má Praha také společně s Moravskoslezským krajem nejšpinavější vzduch v republice. Pražští zastupitelé proto před rokem schválili novou vyhlášku, která počínaje čtvrtkem 1. října zakazuje topit uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a v kotlích, které spadají do takzvaných dvou nejnižších emisních tříd. Podle informací, které má deník Metro k dispozici, to znamená jediné. Tisíce domácností nebudou od čtvrtka legálně moci topit.

„Při odhadu počtu kotlů a kamen v hlavním městě Praze, kterých se může vyhláška týkat, lze vycházet z údajů uvedených občany při posledním sčítání lidí, domů a bytů, které proběhlo v roce 2011. Na území Prahy bylo evidováno 5809 kotlů na pevná paliva. Z tohoto počtu bylo zhruba 71 procent zdrojů umístěných v rodinných domech,“ říká deníku Metro náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Dotace Až 85 procent z celkové pořizovací ceny nového ekologického kotle se může pokrýt z Evropských fondů. Již nyní lze podle magistrátu předpokládat, že nově podaným žádostem již pravděpodobně nebude možné vyhovět.  V současné době není připravena čtvrtá výzva dotačního programu. Je však připravován nový operační program životní prostředí pro další období 2021–2027, kde by měla být podpora změny vytápění v domácnostech zahrnuta. Bližší popis naleznete na mzp.cz.

Dále je podle něj třeba započítat ty domácnosti, které se zapojily, či alespoň chtěly zapojit, do jednoho z pražských dotačních programů. „Při realizaci programů podpory přeměny topných systémů v domácnostech v Praze, Čistá energie Praha a Kotlíkové dotace, lze odhadovat, že takových kotlů či kamen spalujících uhlí, uhelné brikety či koks bude aktuálně na území města ještě dalších patnáct set až dva tisíce,“ dodává Hlubuček.

Kotlíkové dotace
Všichni majitelé nevyhovujících starých kamen a kotlů mohli v minulosti žádat o příspěvek z programu Kotlíkové dotace. Program těm nejšťastnějším nabízel až osmdesát procent z celkové ceny nového zařízení. Aby těch čísel nebylo málo, v rámci první výzvy a druhé výzvy bylo mezi 378 úspěšných žadatelů rozděleno zhruba 44 milionů korun. V obou případech byly vyčerpány přidělené finanční prostředky z fondu EU. „Třetí výzva stále probíhá, příjem žádostí je oficiálně do 30. října. Aktuálně je přijato více než tři sta žádostí. Průměr na jednu žádost činí 114 tisíc korun,“ vysvětluje Hlubuček.

Druhým dotačním programem je Čistá energie Praha. V rámci něj poskytuje hlavní město ze svého rozpočtu dotace na změnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie v bytech a rodinných či bytových domech na území Prahy již od roku 1994. Cílem programu je podle magistrátu motivovat vlastníky objektů k realizaci úspor energií a zlepšování kvality ovzduší na území Prahy. „Loni bylo v rámci tohoto programu vyměněno více než 1200 topných systémů, dotace byly poskytnuty v celkové výši 30 milionů. Na rok 2020 bylo vyčleněno 24 milionů, příjem žádostí již byl ukončen na konci srpna. Peníze budou i letos vyčerpány a některé žádosti zůstanou neuspokojeny,“ upřesňuje předseda magistrátní komise pro udržitelnou energii a klima Martin Bursík.

Pozor na krby Vyhláška zakazuje po dobu trvání smogové situace spalování jakýchkoliv pevných paliv v doplňkových zdrojích. Pokud tedy hydrometeorologický ústav zavelí, nesmí v Praze nikdo požít ani malý krb. Od začátku roku spustil stát nový registr kontrolovaných kotlů na tuhá paliva. Každý servisní technik má zákonnou povinnost do šedesáti dnů od provedení kontroly zapsat údaje do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Pro pracovníky státní správy je tak jednodušší zjistit, kdo jakým kotlem topí.

Vysoká pokuta
Kde je cukr, tam bývá také bič. Magistrátní vyhláška proto postup orgánů veřejné správy v případě porušení povinností stanovených takzvanou uhelnou vyhláškou stanovuje poměrně přísně. Pokud se někdo rozhodne jednat v rozporu s vyhláškou, může být jeho chování klasifikováno jako přestupek. „Za něj lze uložit pokutu až do výše sto tisíc korun. V případě, že bude skutková podstata přestupku naplněna opakovaně, lze pokutu uložit vícekrát. Opakované spáchání je navíc dle zákona o přestupcích pro pachatele přitěžující okolností,“ uvádí Bursík.

Majitelé kotlů na pevná paliva mají ze zákona povinnost nechat si kotel minimálně jednou za tři roky odborně zkontrolovat. Příslušný doklad pak musí předložit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na vyžádání. V praxi to znamená, že pokud se někdo rozhodne i v říjnu ve starém kotli či kamnech topit i nadále uhlím či briketami, může ho prozradit i platná revize. Laicky řečeno, na neekologické topení si může postěžovat soused.