Působil jste jako mediální poradce vcelku vysoko postavených lidí, vedl volební kampaně. Poslouchá politik Patrik Nacher rady marketéra v něm?
Jsou to dvě úplně odlišné kategorie, které se těžko srovnávají. Člověk, který je v pozici nějakého poradce, nemá žádnou odpovědnost, a proto si může dovolit být mnohem odvážnější. Naopak politik musí být rozvážnější a rady si tříbit. To konečné rozhodnutí je vždy na něm a on si za ně ponese odpovědnost. Možná mám výhodu, že pro to mám trochu cit, neb jsem si prožil obě role, na druhou stranu se řídím tím, že marketing nesmí zastínit skutečný obsah.
Jak moderní formy marketingu změnily tvář české politiky? Je méně upřímný?
Vše je více povrchní a nevyzpytatelné. Chybí často vzájemná úcta a respekt, často výpady přechází do osobní roviny, a to mě děsí. Z politiky také vypadla ideologická zakotvenost, a to v podstatě napříč všemi stranami. Já si na té své „kotvě“ hodně zakládám. Má to pak výhodu, že takový člověk je pro lidi, ale i třeba pro novináře čitelný a názorově předvídatelný. Pro mě je naprosto klíčové, abych byl ve svých názorech konzistentní, ale ono to jde díky ideologickému ukotvení snadněji. Proto se stává, že se občas rozcházím s naším poslaneckým klubem, ale i o tom je politika. Já jsem si třeba udělal takový monitoring výroků opozice ke covidu, a kdyby nešlo o tak citlivé téma, možná bych se tomu i zasmál. Je z toho znát vůle kritizovat za každou cenu, bez ohledu na to, zda jsem před pár týdny říkal přesný opak – uvolněte opatření / proč jste uvolnili ta opatření. Přeborníkem je předseda ODS Petr Fiala, naopak poměrně konzistentní jsou třeba Piráti, to mě mile překvapilo.
Jaké to je, působit v hlavním městě v opozici? Jak si vedení města v současnosti počíná?
Já se snažím rozlišit covidovou dobu a běžný stav. Pokud teď pominu covid, jsou v rozporu se vším, co před volbami hlásali. Transparentnost? První tajné hlasování na radě, upravené zápisy z jednání rady, pofiderní soutěže na provozovatele Šlechtovky nebo mnohamiliardový tendr na dopravním podniku, kde dokonce soutěž neproběhla vůbec. Slibovali zlepšení komunikace s opozicí, ale ta v podstatě neprobíhá a na zastupitelstvu jsme válcováni. Čest výjimkám, například náměstek Pavel Vyhnánek nebo radní Jan Chabr s námi věci projednávají a my jim to vracíme konstruktivním přístupem. Skřípe i komunikace v rámci koalice, a dokonce se jim nedaří ani to, co by člověk tak nějak od pirátské koalice automaticky očekával – v hodnocení chytrých měst se Praha propadla o celých 25 míst. Celé je to pro mě zklamání.
Vypořádává se hlavní město dobře s pandemií koronaviru?
Já nebudu dělat totéž, co dělá opozice ve Sněmovně, kritizovat za každou cenu. Myslím, že se s tím vypořádává úměrně atypické situaci, která nastala. Je to stále pro všechny nové, nepředvídatelné. Vláda, hejtmani, primátoři, starostové, všichni dělají maximum, aby se s tím vypořádali co nejlépe. Někteří se ale do toho snaží tahat politiku, a to mi vadí. Oblíbenou pomůckou primátora Zdeňka Hřiba je, že jakmile se něco nepodaří, vinna je samozřejmě vláda.
Loni jste se rafnul s jedním politikem o povinnostech českých průvodců. Ti nyní zejména v hlavním městě živoří. Bylo by vhodné je podpořit, nebo by to bylo na úkor jiných skupin?
Já jsem s průvodci v podstatě v neustálém kontaktu, takže jejich problémy znám. Je to složité, protože průvodci globálně, a zejména v Praze, v podstatě přišli o svou profesi. Jsou to přitom vzdělaní lidé, perfektně jazykově vybavení. Na druhou stranu uznávám argument pražské koalice, že je obtížné takto vytahovat jednu konkrétní skupinu a pro tu vymýšlet podporu. Věřím ale, že něco vymyslíme.
Je o vás známo, že máte jiný postoj k Libeňskému mostu než současné vedení Prahy. V čem se liší?
Roky jsme čekali, jestli ministerstvo kultury řekne, zda Libeňský most kulturní památkou je, nebo ne. Pokud by se o památku jednalo, muselo by se tak k tomu přistupovat. Památka to ale není, stavba nového mostu tedy byla myslitelnou alternativou. Paradoxně by se jednalo o variantu levnější, rychlejší a most by měl delší životnost. Respektuji ale, že vládne koalice, která má jiný přístup. Původně náměstek Adam Scheinherr mluvil o tom, že se s opravou začne v roce 2019. Před dvěma týdny oznámil, že to bude v roce 2023. Takže to přehodili na další koalici a nenápadně řekli, že to, co před volbami bylo jedním z jejich hlavních témat, během čtyř let nevyřeší. Nikdo ale neví, jak bude zastupitelstvo v roce 2023 vypadat, jestli nová koalice nebude chtít projekt přehodnotit.
Pražské koalici opozice přezdívá „koalice novinových titulků“. Jak hodnotíte komunikaci koalice na sociálních sítích? Je opravdu tak prvoplánová?
Je to tak, stačí se podívat na témata, která se komunikují. Vyvěšování různých vlajek, změna znělek na zastupitelstvu, uzavření části Smetanova nábřeží – jednoduše věci na efekt. Na sociálních sítích jsou lidem ukazovány obrázky vizualizací, koncepcí a dalších studií, u kterých se ale nepíše, že se jich lidé většinou v tomto volebním období nedočkají. To, co koalice dokončí a otevře, tu z velké části zůstalo po Adrianě Krnáčové. Člověk si o ní může myslet, co chce, ale pravdou je, že se pouštěla do kontroverzních věcí, které chtěla řešit. Potlesk za to nesklidila takový, jako kdyby přejmenovala ulici nebo se nechala vyfotit u nějaké vlajky. Bez ní by se nezrekonstruovaly kobky na náplavkách, neopravila by se Šlechtovka ani by se nezačal rekonstruovat Václavák. Praha by neušetřila téměř miliardu za nájem ve Škodově paláci.
Kritizoval jste hádky koalice kolem družstevního bydlení či privatizace bytů. Je chyba, že se o rozbrojích dozvídá veřejnost?
Ono je to naopak. To, co je v médiích, je jen špičkou ledovce. Koalice vznikla z vymezení se proti hnutí ANO a ODS. Protože je to slepenec ideologicky rozdílných subjektů, logicky to vede k častým sporům.
Nedávno jste na facebooku sdílel článek o tom, že na internetu vzrostl počet pornovideí sexuálních, pohlavních i etnických menšin. Jaké články si v médiích nejraději čtete?
Články s motivem politické korektnosti mi posílají mně známí i neznámí lidé a já je občas i zveřejním se sarkastickým komentářem. Tady mě pobavilo, že politická korektnost a diverzita se dostává už i do pornoprůmyslu a lidé, kteří jsou v dnešní době zavřeni doma, si stěžují, že už ani to porno není, co bývalo.
Ve sněmovně v rámci své profese často dlouze hovoříte, pochopitelně s rouškou na ústech. Co byste poradil těm čtenářům, kterým v té jejich mluví špatně? Máte nějakou speciální?
Speciální roušku nemám, ale snažím se střídat jednorázové s těmi látkovými. Když vím, že budu dlouho mluvit, vezmu si tu jednorázovou, protože se přes ní dýchá lépe. Ale zase tak pevně nedrží. Je to prostě věda, ale já se za odborníka na nošení roušek nepovažuji. Třeba do budoucna vznikne nová profese – koučink v nošení roušek.