Nejdřív prosím laikovi vysvětlete, co to koncepční studie je a co je jejím cílem.
To půjde nejlépe na konkrétním příkladu. Jde o to, že zde máme dopravní terminál a jeho okolí. Terminál je ve špatném stavu. A to z důvodu, jak byl navržen v celku i detailu, jak byl postaven a zároveň proto, že se o něj (ne)stará několik organizací, mezi kterými nebyly v minulosti plně vyjasněné vztahy. Jižní okolí terminálu nikdy nebylo dokončeno, aby zde vznikla fungující část města, a původní plány už jsou dávno překonané. Proto je třeba vytvořit realistickou strategii, která ukáže, jak zlepšit prostředí terminálu a také jeho okolí. Přičemž je nutné, aby na této strategii panovala široká shoda mezi těmi, kdo se o terminál starají a provozují ho, samosprávou a samozřejmě místními obyvateli. A k tomu právě slouží koncepční studie i způsob, jakým je nastavena diskuse během jejího zpracování.
Studii vytvoříte díky tomu, že jste zvítězili ve výběrovém řízení. Čím jste IPR oslovili a co je největší trumf vašeho návrhu?
Předně je třeba říct, že jsme ve výběrovém řízení nepředkládali návrh, ale popis přístupu k řešení problému. Samotný návrh může vzniknout až po pečlivém nastudování území, včetně rozhovorů s aktéry v území. Nicméně jedním z aspektů, proč mohl náš přístup uspět, je to, že obecně při navrhování bereme v potaz čas. Abych to vysvětlil, architektura se nejčastěji prezentuje jako něco neměnného, většinou ve stavu těsně po okamžiku dokončení. Takhle ale přece svět, ve kterém žijeme, nefunguje. Architektura se musí umět proměňovat a důstojně stárnout. My si cíleně představujeme naše návrhy po celou dobu jejich života, ověřujeme složitost údržby, provozu, dopady změn, které mohou probíhat. Vedle toho máme bohaté zkušenosti s úpravami veřejných prostor a veřejnými stavbami obecně. Takže známe toto relativně komplikované prostředí.
Architekt Jan Vlach
Můžete už nyní říci, které konkrétní úpravy terminál čekají? Bude se něco bourat či stavět?
Určitě se bude bourat i stavět. V rámci terminálu je potřeba především zlepšit komfort chodců, tedy upravit pěší trasy, aby byly komfortnější a intuitivnější, zlepšit orientaci. Dále doplnit možnosti pro cyklisty, a to jak protáhnout územím páteřní cyklotrasy, které jsou budovou terminálu přerušené, tak v režimu B+R . To je na kole přijet na metro, kde lze kolo bezpečně zaparkovat. Nevyhneme se tedy například zásahům do ramp, mostů, schodišť a podobně.
Ve studii mají být navržena i pravidla systematické správy, péče a údržby. Právě v tom byl největší problém. Nebylo jasné, kdo za správu objektů zodpovídá. Kdo se bude o terminál starat v budoucnu?
Péče a údržba právě souvisí s časem, jak jsem o něm mluvil v jedné z předchozích otázek. Ono i samotné pořizování studie, během kterého budou všichni aktéři u jednoho stolu, je výbornou příležitostí si vyjasnit některé historické spory. Nicméně už dnešní situace, do níž přicházíme, není tak špatná, jak bývala, protože o část konstrukcí, které dříve neměly správce, se nově začaly starat příslušné městské organizace.
Autobusový terminál a stanice metra Černý Most (19. dubna 2019)
Jaké má vaše kancelář zkušenosti s autobusovými terminály? Už jste podobnou studii či projekt realizovali?
Již dříve jsme se umístili v soutěži na přestavbu autobusového terminálu v Kladně a zrealizovali menší terminál v Mnichově Hradišti, ale ve skutečnosti považujeme naše jiné zkušenosti možná za relevantnější. Úkol na Černém Mostě je víc v měřítku člověka než v měřítku autobusu. Jde o to, jakým prostředím člověk prochází, na co si sedne, co cítí a vidí. Zároveň úkol není úzce zaměřen jen na problematiku terminálu, ale je komplexní v tom, že se dotýká důležitých témat fungování města. Takže kromě zkvalitňování veřejné a bezmotorové dopravy řešíme rovněž možnosti rozvoje městského bydlení na sousedních pozemcích a obecně kvalitu veřejných prostranství a bydlení ve městě. A to vždy v kontextu klimatické změny. V tomto ohledu máme bohaté zkušenosti z celé řady územních studií, které jsme zpracovali a kde jsme také podobně komplexní problémy řešili.
Do studie má mít možnost mluvit i veřejnost. Kdy debata proběhne a jakým způsobem?
Sice jsme očekávali, že se na podzim zhorší pandemická situace, ale doufali jsme, že se stihneme potkat alespoň v omezenější míře se zástupci veřejnosti. Covid byl bohužel rychlejší, a proto nyní chystáme internetový sběr podnětů, který nám pomůže především konkretizovat vztah místních k jednotlivým problémům terminálu a očekávání od změn v okolí. Na jaře plánujeme představení konceptu studie otevřeného k připomínkám pro veřejnost. Pro případ, že by nám zdravotní situace neumožnila se potkat fyzicky v Praze 14, uvažujeme společně s IPR o videoprezentaci návrhu dostupné on-line. Hotová studie by pak měla být představena v květnu.