Nadšenci tajně vysadili nový trávník u Tančícího domu. Dodnes jim nikdo nepoděkoval

Když jede průměrný turista do Paříže, chce si odtud obvykle odvézt fotografii, jak drží za špičku Eiffelovu věž. Když zvolí italskou Pisu, pravděpodobně si bude chtít pořídit optický klam v podobě narovnávání místního šikmého monumentu. V Praze k podobným aktivitám láká Tančící dům, u kterého zahraniční návštěvníci rádi předstírají, že jej zdeformovali pořádným kopem. Problém je však v tom, že tu při hledání nejlepšího úhlu u místního monumentu tisíce nohou prakticky zlikvidovaly trávník.

„Pak ale přišlo jaro 2020 a vše se změnilo. Nikdo nemohl do Prahy cestovat, což byla na jednu stranu škoda. My jsme v tom však s kamarády spatřili příležitost. Na tajňačku jsme tedy podnikli akci trávník. Tu až nyní odhalujeme v rámci našeho pořadu Honest Guide na sociální síti YouTube,“ říká pro deník Metro investigativní novinář Janek Rubeš.

Oáza místo pouště
Vyprahlou udusanou planinu proměnila Rubešova parta v pomyslnou oázu de facto prakticky za jediný den. Stalo se tak v sobotu 18. dubna, a to bez jakéhokoliv požehnání úřadů. „Kolega musel sehnat dodávku, neb jsme si půjčovali zahradní kultivátor (zařízení, jež rozrušuje půdu, pozn. redakce) a potřebovali jsme ho na místo dovézt. Celý den jsme na tom makali jen my dva, ale k večeru nám přišli pomoct kamarádi, kteří byli kolem náplavky. Po celém dnu jsem měl pocit, že nám upadnou ruce, tak to byla mega velká pomoc,“ vzpomíná pro Metro Rubeš.

Pomoc od radnice
Největší problém však pro Rubešovu partu nastal ve chvíli, kdy bylo třeba sehnat v parných dnech vodu pro čerstvě vysazenou trávu. O první zálivku se nakonec postaral kamarád či kamarádka, jehož identitu si Janek raději ponechává pro sebe. Zásah úřadu byl ale nakonec přece jen nutný.

„Podařilo se nám na tajňačku říct, že tam někdo zasel trávník, a radnice Prahy 2, respektive její technické služby, začala trávu každý den zalévat. Za to jim patří můj dík. Kdyby to nedělala, naše akce by byla k ničemu, takže naše práce je skutečně jen padesát procent a tímto Praze moc děkuju,“ vysvětluje Rubeš, který nechtěl s akcí původně spojovat ani svoje jméno. Ze stejného důvodu se podělil s fanoušky o video až o půl roku později.

„Nechtěl jsem s tím spojovat moje jméno, neb jsem se bál, že budou naštvaní, tak jsem to řešil přes několik kamarádů, které na městě znám,“ přiznává Rubeš.

Ohlasy na trávník
Jiráskovo náměstí je dominantou vltavského nábřeží Prahy 2. Na rozdíl od jiných parků na území městské části však není svěřeno do správy místní radnice, nýbrž magistrátu.

Podle zjištění deníku Metro „Rubešův“ trávník nechal magistrát v květnu provizorně oplotit, aby dobře rostl. Sám Rubeš by ale ohlasy, natož poděkování, spočítal až do uveřejnění videa na prstech jedné ruky.

„Nikdo z města se od té doby neozval. Kdo se naopak ozval, je slečna, jež má řešit rekonstrukci náměstíčka, a já se moc těším na setkání,“ svěřuje se Rubeš, který ve videu naznačuje, že celá věc nebyla tak úplně legální. „Nikomu jsme neublížili, nic jsme nezničili, nic jsme nerozbili a vše jsme po sobě uklidili. Kdybych chtěl říct – uvedli do původního stavu, tak by to asi nebyla pravda,“ směje se Rubeš. 

Jiráskovo náměstí Náměstí u Tančícího domu čeká velká rekonstrukce. Podkladová studie byla několikrát přepracovaná, především kvůli množství připomínek ze strany památkářů.  „Na jaře jsme podobu studie konzultovali, ale bohužel došlo ke zdržení kvůli koronaviru a uzavření některých úřadů. V létě byla na osobních konzultacích všemi dotčenými institucemi připomínkována a vyhodnocena jako přípustná. V posledních třech měsících intenzivně pracujeme na vyhotovení projektové dokumentace k podáním žádosti o vydání Územního rozhodnutí,“ říká pro deník Metro mluvčí magistrátu Vít Hofman. V rámci těchto prací se architektkám podařilo učinit výjimečný objev – nalezly originální dokumentaci původní fontány i celého mostního předpolí včetně umístění pomníku Aloise Jiráska. Takto zásadní nové informace budou proto zapracovány do finální podoby kašny i celého předpolí. Podle Hofmana není nový trávník zásluhou Janka Rubeše a jeho týmu, nýbrž akce vzešla a byla provedena z iniciativy ředitele Institutu plánování Ondřeje Boháče a jeho kolegů. Rubeš podle něj pouze spolupracoval.