Úvodem prosím upřesněte, jaký je rozdíl mezi hvězdárnou a planetáriem?
Planetária jsou na rozdíl od hvězdáren vynález poměrně novodobý, slouží k projekci oblohy na kopuli, jsou primárně určena k výuce i zábavě.
Jak se rodil dnešní oslavenec?
Stavbě planetária předcházelo schválení investičního záměru z roku 1952, vlastní projekční aparatura byla vyrobena roku 1954 a se stavbou se začalo v roce 1958 dle architektonického návrhu profesora Jaroslava Fragnera. Vzniku planetária v jistém smyslu napomohl důraz tehdejšího režimu na vědeckomaterialistické pojetí světa.
Vyskytly se nějaké obstrukce?
Hlavní potíží byly nevyjasněné kompetence spojené s financováním stavby, kvůli čemuž se otevření planetária zpozdilo o několik měsíců a ani odsunutý termín otevření, plánovaný na 6. listopad, se nepodařilo dodržet. To způsobilo i miniaturní „skandál“, neboť slavnostního otevření v náhradním termínu se nemohli zúčastnit původně pozvaní ředitelé planetárií v Moskvě, Leningradě a tehdejším Stalingradě.
Planetárium Praha ve Stromovce
Jak proběhl samotný 20. listopad 1960?
Slavnostní akt otevření zahájil tehdejší předseda školské a kulturní komise František Budský, následoval projev náměstka předsedy vlády Václava Kopeckého. Po projevech zahraničních hostů, mimo jiné ředitele katovického planetária a šéfkonstruktéra Zeissových závodů z NDR, kde byla vyrobena projekční aparatura, odevzdal primátor Prahy Adolf Svoboda budovu do užívání řediteli Parku kultury a oddechu Julia Fučíka Františku Kovaříkovi. Následovalo předvedení projekčních schopností tehdy nejmodernějšího planetária na světě.
Čím planetárium bylo (a stále je) výjimečné?
Úloha planetária se postupem času rozšířila směrem od výuky astronomie ke kultuře a chytré zábavě. Pražské planetárium zvládá zcela nepochybně obojí. Na jeho kopuli, jednu z největších na světě, se promítá hvězdná obloha i vesmírné objekty, stejně jako speciální filmy vyrobené pro tento formát, které poskytují návštěvníkům nezapomenutelný zážitek.
Jaké máte ambice, co chystáte do budoucna?
Planetárium v blízké budoucnosti čeká výměna projekčního systému. Věříme, že se podaří schválit investiční záměr pořízení technologie „LED-dome“, což je revoluční technologie umožňující zcela nevšední zážitky včetně 3D projekce. V návaznosti na tuto modernizaci bychom rádi planetárium rozšířili do přírodovědného science-centra, které Praha zatím zcela postrádá.
Náš rozhovor prosím zakončeme vzpomínkou na nedávno zesnulého Marcela Grüna, vašeho dlouholetého kolegu a bývalého ředitele Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy...
Pan inženýr Grün prakticky celý svůj profesní život zasvětil popularizaci kosmonautiky, jako publicista po sobě zanechal rozsáhlé dílo v podobě řady knih a stovek článků a rozhovorů. V polovině 60. let minulého století působil jako demonstrátor na Štefánikově hvězdárně, v pražském planetáriu nepřetržitě působil od roku 1967. Od roku 2000 do roku 2017 byl jejich ředitelem. Za svou činnost byl vyznamenán mnoha oceněními, v neposlední řadě Čestnou medailí Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy nebo čestným občanstvím hlavního města Prahy, které mu bylo uděleno v roce 2018. Jeho jméno bude navždy kroužit po obloze v podobě planetky 10403 Marcelgrün.