metro.cz

Sedm stanic vyhnalo i tramvaje z Václaváku

  10:25
Rok 1980 byl pro metro v metropoli velmi významný. Linky A i C se během šesti týdnů výrazně protáhly.
stanice Želivského

stanice Želivského | foto: Metro.cz

Píše se pátek 19. prosince léta Páně 1980 a do nové stanice metra Jiřího z Poděbrad míří delegace Komunistické strany Československa (KSČ). Primátora Zdeňka Zusku doprovází také vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze Antonín Kapek, který po projevu slavnostně přestřihává pásku. Právě uvedl do provozu tři nové stanice linky A, kromě Jiřího z Poděbrad také Floru a Želivského. Posledně jmenovaná sloužila pak ještě sedm let jako konečná.

Přitom teprve 7. listopadu téhož roku se prodloužila linka C o čtyři stanice: Primátora Vacka (nyní Roztyly), Budovatelů (Chodov), Družby (Opatov) a Kosmonautů ( Háje).

„Rok 1980 byl z hlediska otevírání stanic skutečně rekordní, srovnatelně se mu přiblížil snad jen rok 1985 a první provozní úsek linky B,“ říká pro Metro Robert Mara z archivu Dopravního podniku Praha.

Původní eskalátory

Tři výše uvedené stanice linky A mají dosud staré sovětské eskalátory typu Leningrad, těch už v pražském metru ubývá. Nyní se například vyměňují na Andělu směrem na Knížecí. Zajímavostí je, že všechny tři stanice mají pouze jeden eskalátorový výstup, proto se do nich nebude možné při rekonstrukci dostat. Podle publikace Praha a metro od Evžena Kyllara z roku 2004 se v případě Jiřího z Poděbrad počítalo i se zhotovením druhého eskalátoru.

Rekonstrukce

Stanice metra linky A Jiřího z Poděbrad a Flora čekají na rekonstrukce.

  • Flora se má zavřít zhruba na rok a půl. Je potřeba vyměnit původní eskalátory za nové. Bude se modernizovat celá stanice včetně nových technologií a bezbariérovosti. V případě Jiřího z Poděbrad se kromě výměny eskalátorů počítá také s výtahy. Rekonstrukce této stanice má trvat deset měsíců a vyjít na 1,3 miliardy korun.

Všechny tři stanice byly sjednoceny jako trojlodní pilířové nástupní prostory se zkrácenou středovou lodí. „Ostatně stanice Jiřího z Poděbrad byla prototypem tuzemské koncepce ražených pilířových stanic,“ doplňuje Mara. Tato stanice je také po Náměstí Míru nejhlubší ze všech (45 metrů). Na stěnách stanic u kolejí si jistě mnozí cestující vybaví vypouklé hliníkové výlisky charakteristické pro linku A. Na Želivského ale nejsou. Všechny tři stanice mají společné také to, že vedou pod Vinohradskou ulicí a v jejich vestibulech najdete umělecká díla v podobě reliéfů nebo mozaiky.

Tramvaj se poroučela

Po zprovoznění tří zmíněných stanic se metro v Praze rozrostlo na téměř dvacet kilometrů, mělo třiadvacet stanic a přebralo téměř čtvrtinu přepravy v metropoli. Na to konto už 13. prosince 1980 jela nahoře u muzea po Václavském náměstí poslední tramvaj.

Autor: Pavel Urban Metro.cz
zpět na článek