„Téměř každý investiční projekt Prahy má potenciál při dobré koordinaci a přípravě snížit energetickou náročnost města a využívat obnovitelné zdroje. Sám jsem byl součástí akcí, jejichž úspora energie na teple dosahovala až osmdesát procent,“ říká pro Metro Klusák.
Máte poměrně neobvyklou profesi. Jak byste se představil čtenářům?
Od září pracuji jako energetický manažer hlavního města Prahy. Ačkoliv se může funkce zdát jakkoliv „exotická“, existují i další města a obce v tuzemsku i zahraničí, kde je podobná funkce ustanovena. Mojí náplní je přinášet Praze vhodné projekty, které jí napomohou rozvíjet využití obnovitelných zdrojů, snižovat spotřebu energie a přispívat tak ke snížení klimatických dopadů rozvoje města.
Podobnou pozici jste již zastával v Litoměřicích. Co vás zlákalo do Prahy?
Za deset let práce v Litoměřicích se nám podařilo mimo jiné uspořit významné prostředky v řádu desítek milionů korun, a to díky úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů. Litoměřice se pak zviditelnily po celé v Evropě, a to díky účasti ve významných mezinárodních projektech. Právě ambiciózní plány Prahy v oblasti ochrany klimatu mě však přilákaly do hlavního města. Jsem rád, že se po vzoru jiných evropských měst podařilo díky iniciativě náměstka Petra Hlubučka oddělení energetického manažera zřídit.
Jaké jsou nejdůležitější úkoly, kterým se ve své funkci nyní věnujete?
Klíčovým úkolem je snižovat energetickou a klimatickou (uhlíkovou) stopu města, tedy koordinovaně připravovat a realizovat projekty úspor energie a využití obnovitelných zdrojů a tyto projekty propojovat i s dalšími sektory. Příkladem je udržitelná doprava. Pokud má hlavní město ambici významně zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, dá se tato energie například využít efektivně i v sektoru dopravy a umožnit tak Pražanům dobíjet si elektromobily za výhodnější cenu. Nebo přímo v rámci plánovaného Společenství pro obnovitelné zdroje nabízet domácnostem či svým členům obnovitelnou a cenově výhodnou elektřinu.
Čím Praha pokulhává v oblasti energetické politiky za městy, jako je například Vídeň, která bývá dávána za příklad?
Dříve to bylo především tím, že se energetické projekty řešily jednotlivě a především za koordinace externích či městských organizací. Neexistoval dlouhodobý cíl v oblasti energetiky, či klimatu a jeho rozpad na jednotlivé sektory, opatření, zodpovědnosti, úkoly a podobně. Tuto pomyslnou mezeru nyní velmi vhodně vyplňuje Klimatický plán Prahy do roku 2030. Jde o stěžejní dokument pro město.
Kdy bude hotov a co bude obsahovat?
Nyní je ve vnitřním připomínkovém řízení a byl zpracován týmem odborníků, který se na magistrátu během posledních dvou let vytvořil. Hlavní cíle klimatického plánu jsou snížení emisí CO2 o 45 procent, a snížení spotřeby energie o 12 procent. To vše do roku 2030.
Myslíte, že je hlavní město v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie dostatatečně aktivní?
Jak jsem již zmínil, Praha je na začátku, nicméně se před ní otevírají velké možnosti čerpání nových evropských fondů na investice do obnovitelných zdrojů a energetiky. Vedení města má velký zájem, aby česká metropole příležitost nepropásla, a naopak se stala lídrem v přechodu na ekologičtější zdroje tepla, elektřiny.
Při svém jmenování jste také hovořil o stovkách, až tisícovkách solárních panelů, které do budoucna vyrostou na pražských střechách. Jak jste s tímto plánem daleko?
V současné době má Praha v takzvaném Modernizačním fondu zažádáno o podporu ve výši 13,5 miliardy korun do roku 2027 na výstavbu fotovoltaických elektráren. Půjde tedy cestou vámi zmiňované Vídně. Solární panely pak bude umisťovat v rámci svého majetku, městských částí a třeba i bytových domů. Praha tak výrazně sníží svoji závislost na elektřině pocházející z uhelných elektráren.