Za chviličku půjde na dvě hodiny pod vodu a s sebou si vezme speciální hydraulickou brusku. Práci mu může zkomplikovat proud nebo špatná viditelnost pod vodou. „Dnes je to dobré,“ pochvaluje si Urbánek a leze do Vltavy.
Deník Metro se byl podívat na rekonstrukci díla, které se budovalo deset let. Kromě prací pod hladinou tu probíhá také kontrola a oprava železobetonových pilířů. Momentálně jsou na jednom z nich odkryté takzvané kotvy. „Přepínací lana jsou i po letech v pořádku, nyní kotvy natřeme materiálem, který zabraňuje korozi, a zabetonujeme,“ vysvětluje Antonín Vašina, stavbyvedoucí ze společnosti Freyssinet.
Kolega Filip Jaroševský se kochá výhledem z lešení u pilíře číslo čtyři.
Barrandovský most má podle hlavního technika Michala Pšánského jednu zvláštnost. Chybí mu totiž pilíře číslo sedm a osm. Devítku podle stavebních plánů má. Nejde však o závadu, ale pouze o chybné označení, které nikdo neumí vysvětlit. Při naší prohlídce jsme se zdrželi nejvíce u pilíře číslo čtyři. Aby zde měli dělníci elektrický proud, musí být vedený vzduchem nataženým kabelem přes vodu.
Potápěči to nemají lehké. Hloubka kolem čtyř metrů, voda má deset stupňů. A při své práci vidí občas jen třicet centimetrů před sebe.
„Mezi trojkou a čtyřkou jsme proto plavidlům zakázali průjezd. Jednak jsme kabel označili a také jsme umístili zákazové značky. Jak ale sami vidíte, někteří veslaři, malé lodě a podobně na to zvysoka kašlou,“ usmívá se Pšánský zrovna ve chvíli, kdy kolem mostu projíždí dva mladíci v kánoích.
Vnitřky pilířů jsou v zachovalejším stavu, než se očekávalo.
Těžkosti působí dělníkům opravujícím pilíře nejen neukáznění sportovci, ale také holubi. Ti jsou schopni během jediné noci pokrýt rovné plochy trusem tak, že se dělníci při jeho odstraňování zapotí. „Je to denní řehole. Proto jsou prostřední rovné plochy nově tvarované do mírné stříšky. Idea je, že trus uschne a vítr ho snáze odfoukne,“ popisuje drobnou úpravu Pšánský.
Šichta pod vodou trvá zhruba dvě hodiny.
Pilíře ponořené ve Vltavě se opravují od letošního února. Hotovo má být koncem listopadu. Co se týče prací na horní části mostu, nejsou ještě známy přesné termíny. Teoreticky by se mělo začít na jaře roku 2022. V plánu je mimo jiné doplnění přepínacích lan, izolace nebo svodidlové zídky, které jsou v nevyhovujícím stavu.
Barrandovský most byl vybudovaný v letech 1978–1988 jako most Antonína Zápotockého. Dosud jde o nejrozsáhlejší mostní dílo v Praze.
Vyměněny budou také povrchy vozovek, Technická správa komunikací (TSK) opraví části, kde jsou chodníky a rovněž svodidla a osvětlení. Cílem prací je zamezit další degradaci mostu a prodloužit jeho životnost o několik desítek let. Dopravu po dobu náročné rekonstrukce TSK nepřeruší. Omezena bude vždy jen částečně a bude zachován provoz třemi jízdními pruhy.