Lukáši, jak začala vaše spolupráce s Jatky78?
Začalo to s Putykou. Principál souboru Rosťa Novák za mnou přišel na konzultaci na tetování, to je víc než deset let. Na druhou schůzku dorazil už s notebookem a začal mi ukazovat představení Risk a že by mě rád do toho zapojil. Tak to začalo. S Cirkem La Putyka jsem byl i v Riu de Janeiru, zahajovali tam právě Riskem festival a bylo potřeba kulisy namalovat na místě nanovo. A když se v roce 2014 otevřela Jatka78, tak jsem maloval jejich interiéry a měl tehdy úplně volnou ruku. Kromě toho jsem spolupracoval s berlínským Analogem, který na Jatkách78 také hrál.
Co jste říkal na to, že máte pomalovat obří šapitó?
Rosťa mi volal asi před rokem, že chystají šapitó a že by to rád nějak výtvarně pojal. Jemu na tom hodně záleží, není to pro něj jen šapitó, je to součást jeho identity a historie jeho rodu. Tohle tam samozřejmě hodně vnímám.
Co byla největší výzva během realizace té malby?
Nevěděli jsme, co ta barva udělá při skladování. Povrch šapitó je taková bannerovina, proto jsme barvy intenzivně řešili. Hodně mi toho poradil výtvarník Michal Škapa. Byl jsem u něj v ateliéru a on mi ukázal, jaké barvy používá venku, aby vydržely. Zároveň nejde o rovnou stěnu, takže jsem na stan maloval z vysokozdvižné plošiny. Dostat se k němu není vůbec jednoduché. Vyrobil jsem si takové nastavované dlouhé tyče – obří fixy s molitanem na konci.
Slyšel jste o tom, že by si cirkusy nechávaly pomalovávat stany od umělců?
Netuším, možná vevnitř v rámci scény. Ale já to takhle neberu. Já to beru jako indiánský stan. Indiánský v uvozovkách. Pro mě je důležitý ten rituál, který s tím mám spojený, takhle jsem si to interpretoval a přetransformoval. Mám to hodně spojené také s tématem jeskyně. Co to pro nás vlastně znamená a zda je to téma ještě v nás a okolo nás.
Co pro vás znamená Azyl78?
Fascinuje mě téma azylu, protože vím, jak intenzivní prožitky tam člověk může zažít. Že může úplně narušit standardní přemýšlení. Jedeš v kolejích a najednou tě to na nějaký čas vysadí pryč. A nevím, na jak dlouhý moment – zda jen na moment představení, nebo na týden, nebo jak dlouho to s tebou jde. A pak se sice vrátíš zase zpátky, ale ten prožitek tě prostě nějak změní. Je to jako jizva. Naruší to ochočený zvíře v tobě, trochu zdivočíš a znejistíš.