Postavila nejen pražskou podzemní dráhu. Příběh společnosti trvá už padesát let

Jen těžko si lze představit českou metropoli bez staveb společnosti Metrostav. Pražské metro, tunelový komplex Blanka, Trojský most nebo například komplex Quadrio. Na všech těchto stavbách se velkou měrou podílela firma, jejíž příběh se začal psát před padesáti lety.

Podnik, který původně vznikl kvůli stavbě pražské podzemní dráhy, však nepíše své příběhy jen v Česku. Dokončené projekty Metrostavu najdete třeba na Islandu nebo v Rusku. Pojďme ale postupně...

Na konci 60. let se v Praze začíná budovat podzemní dráha. Realizací její stavební části je pověřen národní podnik Vodní stavby. Ten začíná počátkem roku 1969 nemechanizovaným štítem sovětské výroby razit tunely a zakládat jednotlivé stanice i s jejich zázemím. Nároky na obří zakázku si postupně vyžádají vznik samostatného specializovaného podniku. K 1. lednu 1971 tak vzniká národní podnik Metrostav.

Prvními hotovými projekty nové společnosti bylo dokončení rozestavěné vodní nádrže Želivka, stavba odbavovací haly hlavního nádraží a budovy centrálního dispečinku pražské hromadné dopravy. Nicméně pražské metro bylo pro Metrostav v této době jednoznačně určující. V termínu úspěšně dokončil první úsek trasy metra C mezi stanicemi Sokolovská a Kačerov, který je slavnostně uveden do zkušebního provozu 2. ledna 1974 a 9. května téhož roku začíná sloužit Pražanům.

Během 80. let dokončuje Metrostav první úsek trasy B, čímž uzavírá základní trojúhelník linek metra v centru hlavního města. Souběžně s pracemi na metru se stává generálním dodavatelem stavby Strahovského tunelu v Praze.

Česko-sovětská spolupráce Moskevská stanice metra Pražskaja byla pojmenována v rámci československo-sovětského přátelství. V Československu naopak vznikla stanice Moskevská (nyní Anděl).  Pražská stanice, na které se podílel i sovětský inženýr, začala sloužit cestujícím již 2. listopadu 1985. Ta moskevská jen o čtyři dny později. Na ní pro změnu pracovali čeští inženýři Metrostavu.  Ve stanici Pražskaja byla instalována i umělecká díla s tématem Prahy – plastika zobrazující Prahu a Vltavu. Na nástupišti stanice Anděl jsou pro změnu reliéfy sovětských autorů.

V tomto období se také objevují první zahraniční aktivity Metrostavu. Na jaře roku 1984 zahajuje práce na stanici metra Pražskaja v Moskvě. Ta se částečně podobá běžné stanici pražské linky B. Použit je také stejný koncept barev a materiálu, zejména obkladu z keramických tvarovek. Vizuálně je stanice Pražskaja „křížencem“ pražských stanic Vltavská a I. P. Pavlova.

Metrostav zanechal stopu také na Blízkém východě. V letech 1984–86 provádí rekonstrukci tunelu Darbandekhan v Iráku.

Koncem 80. let na společnost čekaly velké úkoly i trochu jiného rázu než stavebního. Od 1. července 1988 se národní podnik vyčlenil z výrobní hospodářské jednotky Vodní stavby a stal se státním podnikem. Další změna přišla po revoluci. V polovině roku 1992 se Metrostav stává akciovou společností.

Jedním z dalších milníků společnosti je také rok 2017. Na Islandu byl tehdy otevřen téměř osm kilometrů dlouhý tunel, který prorazila právě česká společnost. Nordfjardargöng spojuje města Neskaupstadur aEskifjördur v nejvýchodnější části Islandu a je nejdelším tunelem na Islandu. Metrostav ho razil ze dvou stran a celkově se vytěžilo 460 tisíc metrů kubických horniny. Na stavbě pracovali výhradně Češi a Slováci.