metro.cz

Zachraňte vzácné motýly! Vyfoťte je v Prokopáku

  5:59
Začínají se slétat ohrožení okáči. Ti z Prahy 5 mají zespodu křídel „tajné“ kódy. Vědci se chystají tento hmyz sledovat. „Do mapování se mohou zapojit i čtenáři deníku Metro. V případě, že najdete okáče s kódem či bez něj, vyfoťte ho! Když má kód zespodu křídel, tak by měl být ideálně na snímku čitelný. Přes aplikaci iNaturalist pak přidejte pozorování s identifikací druhu a jeho přesnou lokaci. Anebo nám pošlete fotku s GPS polohou a časem pořízení přímo do zprávy,“ říká pro deník Metro Michal Knapp z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Další 2 fotografie v galerii
Okáče je ideální fotit tehdy, když posedí. Třeba při páření. | foto: FŽP ČZU

Okáč metlicový je druh velkého motýla, kterého v Praze ani jinde v tuzemsku už moc nezahlédnete. Své jméno získal podle dvou výrazných ok na předním křídle, na spodní straně zadních křídel má naopak krycí zbarvení, které připomíná skálu, hlínu či kůru stromu.

„V minulosti byl jedním z nejrozšířenějších velkých okáčů na území Česka. Nyní se však řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Jedna z posledních početnějších populací tohoto motýla se však vyskytuje v Prokopském údolí,“ říká pro deník Metro Michal Knapp z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Právě tým ekologie hmyzu rekrutovaný z jeho studentů zde bude až do konce září mapovat výskyt okáče metlicového a značkovat jednotlivé kusy. S pomocí kódů napsaných fixou na spodcích křídel pak následně vyhodnotí velikost místní populace.

„Do mapování se mohou zapojit i čtenáři deníku Metro. V případě, že najdete okáče s kódem či bez něj, vyfoťte ho! Když má kód zespodu křídel, tak by měl být ideálně na snímku čitelný. Přes aplikaci iNaturalist pak přidejte pozorování s identifikací druhu a jeho přesnou lokaci. Anebo nám pošlete fotku s GPS polohou a časem pořízení přímo do zprávy,“ dodává pro Metro Knapp.

Nelehké focení
Motýly není nicméně úplně snadné vyfotit, a to hlavně za letu. Proto Knapp a jeho tým přinášejí několik rad a tipů, jak na to.

„Důležité je prostě počkat, až bude motýl v klidu. A moc ho nehonit. Okáč posedí například při nektarování – sosání nektaru z květů rostlin. Případně při slunění se – hlavně po ránu či po dešťové přeháňce se potřebují prohřát, aby vůbec mohli začít létat. Příležitost se naskytne také při takzvaném vyčkávání samců na místech s dobrým rozhledem – vysoké rostliny, stromy, větve keřů, odkud startují za prolétající samicí. Fotit lze také při páření, při kterém motýli mohou jen omezeně létat,“ vysvětluje Knapp.

S okáčem metlicovým si můžete splést relativně hojného okáče lučního, který má ovšem pouze jedno oko na předních křídlech. „Velmi vzácně by se v Prokopském údolí mohl vyskytnout i okáč skalní. Jeho záznam však bude ochranářská bomba, a tak ho klidně s okáčem metlicovým zaměňte,“ usmívá se Knapp.

Nejen v Praze
S postupným zánikem vhodných lokalit, ústupem pastvy a následným zarůstáním řídkých trávníků okáč velmi rychle ustoupil z většiny regionů. Nalézt ho tak můžeme již pouze v Českém krasu, na Příbramsku, Ústecku a v Praze. Jeho velmi rychlý úbytek a vazba na mizející biotopy jsou důvodem pro jeho zařazení do kategorie „kriticky ohrožený“ v seznamu ohrožených živočichů. „Dobrá zpráva je, že pražské populaci se loni docela dařilo, pozorovali jsme mnoho dospělců a zálety jedinců i na okraje sídlišť sousedících s Prokopským údolím,“ vzpomíná Knapp.

Bohužel není v silách týmu ekologie hmyzu obsáhnout tak velkou oblast (viz modrá výseč na mapě).

Zájmová oblast projektu „Okáčům na stopě“

„A proto pozorování veřejnosti z těchto atypických biotopů jsou pro nás velmi cenná. Rádi však budeme i za veškerá pozorování v rámci oblasti hlavního výskytu druhu přímo v Prokopském údolí (viz červená oblast na mapě). Jako motivaci pro veřejnost plánujeme vyhlásit i soutěž pro nejpilnější pozorovatele, které odměníme pivními speciály, hezkou knihou o denních motýlech či nabídkou účastnit se terénních prací spolu s námi entomology. Pevně věříme, že celý projekt pomůže pražské populaci okáče metlicového dále růst,“ míní Knapp.

Další živočichové
Na území hlavního města se nachází mnoho vzácných druhů živočichů. Na jižním okraji Prahy žijí například na podmáčených loukách vzácné žáby. Mokřady v severovýchodní části Cholupic jsou domovem nejméně pěti druhů obojživelníků, jako jsou čolek obecný, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan hnědý a rosnička zelená.

Známý mokřad se nachází také na území desáté městské části u Toulcova dvora. „Na jaře si zde můžete vyslechnout hlasité žabí koncerty, vlétě zde potkáte užovku obojkovou, za soumraku netopýry,“ uvádějí zástupci Toulcova dvora.

Zajímavostí je, že není mokřad naplňován vodou z Botiče, ale z vlastních podzemních pramenů.

Netopýři ze Stromovky
Vzácné druhy živočichů jsou k vidění také v Královské oboře. Takzvaná Stromovka je útočištěm mnoha druhů netopýrů. V minulosti je tam umisťovali například pracovníci Lesů hlavního města Prahy, a to hlavně proto, že je to pro tyto létající savce vhodná lokalita.

Netopýři mají v parku dostatek potravy a možností k úkrytu. Pozorní návštěvníci Stromovky si v minulosti povšimli několika oválných dřevocementových budek umístěných na stromech, kam se mohli netopýři schovat.

S fixou na motýly

Aby se odborníci dozvěděli co nejvíce informací o životě okáčů, například jak dlouho žijí či jak daleko doletí, musejí na jedince „čmárat“.

  • Tradiční metodou je popisování křídel speciálním fixem. Když je takové značení provedeno zkušeným entomologem, tak motýlům neublíží. Sami to však raději nezkoušejte, neopatrná manipulace může motýla poranit.
  • Za tímto hmyzem se můžete vypravit také do botanické zahrady v Troji. Tam se do 18. července koná výstava Motýli – jedovatá krása.
  • Návštěvníci se dozvědí, jací motýli jsou jedovatí či jak se jed dostává z rostliny přes housenku až do motýla.
  • Skleník Fata Morgana je otevřen vždy od úterý do neděle od 9 do 19 hodin. Vstupné vyjde na 150 korun, zlevněné stojí polovinu.
Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek