Ideální výloha je podle marketingových specialistů nejen taková, která prodává zboží, ale také poutá vítanou pozornost. Že pak může u kolemjdoucích změnit image podniku něco tak malého, jako je nálepka za výkladem či na dveřích, vědí nejen restauratéři s nálepkou Zdeňka Pohlreicha na dveřích.
Sousedský spolek Probuďme Nusle v posledních měsících vytváří síť ochotných restaurací, kaváren a dalších místních podniků, které dodržují jakýsi kodex cti. Za odměnu se pak dostávají do seznamu takzvaných Vstřícných míst.
Podle předsedy výboru spolku Petra Štádlera je poznáte jak jinak než podle kulatého emblému ve výloze či na dveřích.
„Jedním z cílů našeho spolku je pečovat o veřejný prostor – rádi v něm pořádáme kulturní a komunitní akce, rádi ho zušlechťujeme, rádi v něm trávíme volný čas. Potíž je, že veřejný prostor naší čtvrti, potažmo celé naší městské části, není často úplně vstřícné místo – v horkém létě se není kde svlažit, není si kam odskočit, a jak dokládá i naše platforma Nuselské přešlapy, ulice často bývají plné odpadků,“ říká pro deník Metro Štádler.
WC, úklid či vodu
Každý vstřícný podnik má ve výloze „certifikát“ v podobě samolepky, která na sobě může mít až tři piktogramy. „Je to podle toho, kterou službu má daný podnik možnost nabízet. Konkrétně jde o úklid – podnik či zařízení jde příkladem a uklízí si chodník/prostor před svou výlohou. A to i přesto, že jde třeba o majetek města,“ vyjmenovává Štádler.
Další možnost je piktogram WC. „Ten znamená, že kolemjdoucí mohou i bez nutnosti nákupu využít toaletu. Do třetice je pak možné najít ve výloze či na dveřích piktogram H20. Pokud jej kolemjdoucí mohou číst, mohou si také v podniku zdarma natočit do své nádoby vodu,“ dodává pro Metro Štádler.
Třináct podniků
Projekt funguje několik měsíců. Za tu dobu se síť rozrostla na třináct míst. O popularitě projektu podle Štádlera svědčí i fakt, že po spuštění, kdy spolek dojednal spolupráci se třemi vybranými podniky předem, už se další místa do sítě hlásí sama. „Do sítě se na vlastní přání zapojila místní moderní knihovna Jezerka, Bezobalový koloniál Jelen, Toskana – vínobistro, Zašívárna espresso bar a další skvělé podniky,“ upřesňuje Štádler.
Pro vodu i do knihovny
Na účast první jmenované pobočky Městské knihovny v Praze je Štádler obzvlášť hrdý. Podle vedoucí knihovny Lenky Nehasilové byly však nabídkou zařadit se mezi vstřícné nuselské podniky poctěni.
„Na jaře nás s nabídkou oslovil spolek Probuďme Nusle. Nápad se mi moc líbil a potěšilo mne, že se s námi, i přes zatím krátké působení knihovny v lokalitě, počítá, a s nadšením jsem souhlasila. A tak jsme se stali Vstřícným místem na rozhraní čtvrtí Nusle a Michle,“ vzpomíná pro Metro Nehasilová, podle které kolemjdoucí čas od času opravdu služby nabízené piktogramy využijí. „Někdy pouze toaletu, ale mnohdy se tu i zdrží déle, překvapeni tím, jaká krásná knihovna se uvnitř této též zajímavé budovy nachází,“ pochvaluje si Nehasilová.
Hrozící vyhazov
Spolek chce podle slov svých členů ukázat, že i tam, kde místní samospráva příliš nestačí naplňovat představy rezidentů, může občanská společnost proměňovat své okolí i vlastními silami. Jak ale Štádler zároveň zdůrazňuje, své místo na seznamu vstřícných podniků si musí obchůdky a kavárny umět obhájit i v budoucnu.
„Jsme přesvědčeni, že s avizovanými službami nenastane problém, a i další certifikáty budeme udělovat uvědoměle. Být součástí sítě Vstřícné místo pochopitelně představuje jistý závazek, takže pokud by nějaký nesoulad s avizovanými službami přece jen vyvstal, neváhejte a dotyčný podnik, nebo případně nás, na danou skutečnost upozorněte. Opakovaný nesoulad bychom řešili individuálně, pevně však věříme, že to nebude zapotřebí,“ říká odhodlaně Štádler.
Vlídná WC
Nápad označit podniky, kde vás jsou ochotné vpustit dovnitř na záchod, aniž byste museli utratit byť jen korunu, ale nevznikl v Praze. Plzeňský magistrát v roce 2016 inicioval projekt, jehož cílem bylo řešit problém s nedostupností veřejných toalet nejenom pro občany města, ale především pro turisty. „Inspiraci jsme hledali v partnerském městě Regensburg, které je v podobném projektu zapojeno,“ přiznal tehdy plzeňská magistrát.
Západočeská metropole tímto krokem částečně vyřešila nedostatečný počet veřejných WC, se kterým se potýká i v současnosti. Projekt takzvaných vlídných toalet majitelům restaurací, kteří se do projektu tehdy zapojili, přinesl nižší poplatky za předzahrádky. Nyní existuje množství podniků, která označení „vlídného WC“ od té doby ze svých výkladů odstranily. Podle seznamu dostupného na webu města je však i přesto WC zdarma k dispozici na zhruba šedesáti místech.
Praha i Brno
Podobnou cestou jako Plzeň se již před několika lety vydala i městská část Praha 7. Zdejší podniky se do projektu zapojily dobrovolně i bez nároku na slevu či finanční odměnu. „Vytvořili jsme síť ochotných restaurací, kaváren, veřejných institucí tak, aby lidé věděli, kde si odskočit, kde je na podobné žádosti obsluha zvyklá a kde se nemusí stydět poprosit,“ popisoval starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Takzvaná Free WC mají také v Brně. Podnikatelé zde dostávají deset tisíc korun na rok, pokud si na dveře umístí samolepku s nápisem Free WC.