Stovky zelených nápadů
Takzvaný zásobník adaptačních projektů je v současnosti připraven na období od roku 2020 do roku 2024. Jde o klíčový nástroj, který je i součástí klimatického plánu Prahy do roku 2030. Adaptační opatření jsou jednou ze čtyř hlavních oblastí tohoto dokumentu.
„Jde o projekty zaměřené hlavně na péči a obnovu takzvané modrozelené infrastruktury. Zjednodušeně řečeno jsou tedy středobodem zájmu hlavně vodní plochy a veřejná zeleň, včetně městských lesů a sadů. Na první pohled se sice může zdát, že sucho ohrožuje hlavně zemědělce, ale to není tak úplně pravda. Dopady pociťujeme všichni, a proto musíme hledat řešení nejen pro zadržování vody v krajině,“ říká pro deník Metro Tereza Líbová z magistrátního Odboru ochrany prostředí a dodává:
„Prvním krokem bylo přijetí Standardů hospodaření se srážkovou vodou, ale celkově je realizace konkrétních adaptačních opatření setrvalou snahou o to, aby se nám všem žilo o něco lépe.“
Město chce hospodárně využívat i veškeré zemědělské plochy, lesy, velké i drobnější plochy zeleně kolem zástavby, uliční prostranství, stromořadí a vodní plochy a toky. Zde hledají odborníci příležitosti pro případné instalace vodních prvků. Tyto plochy přitom zaujímají více než polovinu rozlohy celého města.
„V zásobníku jsou momentálně připraveny projekty v různých produkčních fázích. V některých případech se čeká na financování, v jiných zase například na rozhodnutí stavebního úřadu nebo vyřízení územního povolení. Zásobník je každoročně aktualizován, jde opravdu o živý dokument. V loňských letech byly Prahou profinancovány projekty řádově ve stovkách milionů korun,“ doplňuje pro Metro Líbová.
Krajinářské parky
Pražané mohou navštěvovat několik nově vybudovaných parků. Jedním z nich je například krajinný park v Lítožnici. Jde o plochu na předměstí mezi Běchovicemi a Dubčí, která se v důsledku komplexní revitalizace proměnila k nepoznání.
„Tři dosavadní rybníky v stavu nahradil jeden velký Lítožnický rybník, ve kterém probíhá chov ryb a zdobí jej četné ostrůvky, tůně a rozsáhlé porosty. Došlo zde také k obnově přirozeného meandru mělkého potoka, který přináší vláhu okolním loukám,“ popisuje Líbová.
Oblast rybníka poskytuje přirozené útočiště pro řadu druhů zvířat. Jsou zde stěny pro ledňáčky, písečná duna, zimoviště, mrtvé dřevo i odumírající stromy v zátopě.
„Všechny tyto změny navíc dělají oblast více soběstačnou ve zvládání období sucha či naopak vysokých průtoků vody,“ komentuje Líbová.
Krajinný park Lítožnice
Lady a Plužiny
Nejde o jediný příklad. Nový krajinný park byl zbudován i V Ladech, kde došlo k opětovnému zaklikatění Svépravického potoka a založení dvou rybníků. V tomto případě ale nešlo ani tak o zásluhu magistrátních úředníků, ale o lokální iniciativu radnice a místních obyvatel.
„Ta měla vdechnout nový život nehostinné oblasti mezi dálnicí D8 a Horními Počernicemi. Úpravy probíhaly dlouhých tři a půl roku, jejich výsledkem je ale na prvky bohatý park o rozloze bezmála třináct hektarů. Sedimenty z rybníka navíc posloužily ke stavbě protihlukového valu u dálnice D8, který je momentálně zalesňován. I zde jsou samozřejmostí prvky pro zadržování vody v krajině,“ vzpomíná Líbová.
Dalším speciálním projektem je pak zemědělská plocha s názvem Plužiny. Toto šestihektarové pole na okraji Prahy slouží jako prostranství určené pro účely ekologického zemědělství. Ještě nedávno zde byla jen holá a přes léto sluncem rozpálená plocha.
„Nyní zde návštěvníci najdou několik ovocných stromořadí, která od sebe oddělují podlouhlá políčka, na nichž se střídají plodiny bez použití jakýchkoliv chemických ošetření a hnojiv. Vypěstované plodiny po sklizni putují do zdejších mateřských, základních i středních škol, domovů pro seniory a dětských domovů,“ vyzdvihuje pro Metro náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Aktuálně je věnována pozornost dalšímu parku – tentokrát tomu na Vítkově. Ten by měl projít celkovou obnovou a změnou dispozic centrální parkové osy včetně aleje v úseku Ohrada – Národní památník a přilehlého parkoviště. V rámci projektu má proběhnout i změna povrchů, přeměna parkoviště na oddychovou zónu, doplnění vodních prvků, obnova mobiliáře či výsadba zeleně.
Terezka a Riegráče
Proměna, kterou prošel rybník Terezka v Liboci, je zase příkladem toho, jak se dá oživit zpustlé místo. To doposud sloužilo jen jako odkladiště odpadu. Zelená plocha a nový rybník pomáhají zadržovat vodu v lokalitě a předcházet suchu. Výpar z vodní plochy a mokřadní rostliny zase přispívají k přirozenému ochlazování svého okolí, což je v rozehřátém městě podstatné zejména v letních měsících.
Revitalizace Litovicko-Šáreckého potoka navýšila kapacitu koryta a zpřírodnila jej, a tak po úpravě opět plní svou estetickou i ekologickou funkci. V lokalitě nadto vzniká komunitní zahrada a rybník díky čisté vodě slouží jako neoficiální koupaliště, kam se chodí osvěžit desítky lidí denně.
V nejbližších měsících bude vybudována i vodní nádrž v Letenských sadech. Ta vznikne na ploše o rozloze téměř sedm tisíc metrů čtverečních u Hanavského pavilonu směrem ke Stalinovu pomníku. Rybník bude hluboký dva metry. Voda povede jednou z šachet Rudolfovy štoly, která byla vybudována už v 16. století. Dole u Vltavy pak bude umístěno čerpadlo a voda pak poteče samospádem potrubím v šachtě. Bude tak moct být využita i na závlahy trávníků – podobně jako tomu je i v parku Stromovka.
Menším, ale neméně důležitým projektem je také plánovaná revitalizace Lobkovické zahrady. Jejím hlavním záměrem je navrácení přirozeného vodního režimu do této lokality. Toho má být dosaženo vyvedením vody ze štol na povrch a jejím následným využitím v nových vodních plochách. Závlaha má pomoci parku na Petříně. V podobném duchu například už došlo z iniciativy radnice druhé městské části k vybudování nádrže na zachytávání dešťové vody pro zálivku stromů v Riegrových sadech.
Zadržování na Václaváku
V neposlední řadě najdeme v zásobníku i projekty, které jsou spíše čistě technického rázu. Například na Výstavišti proběhla rekonstrukce povrchů s cílem proměnit je na propustné plochy. Na celkové ploše dvou hektarů byl odstraněn betonový povrch, který nahradil povrch travnatý. V oblasti byly těž instalovány nádrže na dešťovou vodu, vysázeno šest desítek stromů a vybudováno jezírko.
V Praze 12 se proměny dočkaly vybrané plochy veřejné zeleně, na nichž byly realizovány drobné drenážní stavby. Jejich účelem je zadržet vodu v zeleni tak, aby samovolně nestékala při dešti na chodníky a neodtékala bez užitku do kanalizace či aby nedocházelo k zaplavování ploch, které nejsou s ohledem na svůj povrch schopny vodu zasakovat. Odbor ochrany prostředí také vybudoval rozšíření biokoridoru podél Vinořského potoka v úseku mezi Kbely a Satalicemi.
„Kvalitu života v metropoli zvyšují i drobné instalace pítek a mlžítek. Stanoviště s mlhovišti nově najdete i u fontány v parku Folimanka mezi multifunkčním hřištěm a hřištěm pro nejmenší. V době parných letních dnů poskytuje možnost svlažení jak pro děti, tak dospělé návštěvníky. Instalace dalších mlhovišť se plánuje i v parku Riegrovy sady a na Karlově náměstí,“ míní náměstek Hlubuček.
Potenciál pro zadržování vody v krajině má i prostranství vytíženého Václavského náměstí. Magistrát zde má v plánu vybudovat dvě retenční nádrže využívající kolektorů, a to v průběhu plánované rekonstrukce náměstí.
„Jde o další příklad toho, že je modrozelená infrastruktura relevantní i na místech, na kterých to nemusí být očividné,“ uzavírá pro deník Metro Líbová.