Před pár dny však byl kanál ve své nejnižší části přerušen takzvanou dešťovou zahrádkou, respektive prohlubní s hrázkou. „Ta bude minimalizovat odtok dešťovky z této plochy pryč kanalizací, jak tomu bylo doposud. Přirozené zadržení a vsak vody podpoří i řada rostlin, které budou na zahrádce vysázeny. Ta se díky tomu stane nejen funkčním, ale i estetickým prvkem,“ říká Dagmar Koucká z Českého svazu ochránců přírody Koniklec.
Vytvoření dešťové zahrádky souvisí se situací v širším okolí. V uplynulých letech tu vznikla rozsáhlá výstavba a veškerá voda z ploch v jejím okolí odchází kanalizací pryč. „Chybí pak v cenných mokřadech, které se zde zachovaly a o které naše organizace pečuje,“ dodává Koucká.
Vybudování dešťové zahrádky je součástí dlouhodobé spolupráce Českého svazu ochránců přírody a Nadačního fondu Veolia na projektu Vraťme vodu přírodě. Již loni byly v rámci spolupráce realizovány v Praze 12 úpravy nedalekého Cholupického mokřadu. „Ty směřující k zachování jeho biologické rozmanitosti,“ upřesňuje místostarostka Prahy 12 Eva Tylová.
S dešťovkou se nakládá jako z cennou komoditou nejen v Praze 12. Například na Výstavišti proběhla rekonstrukce povrchů s cílem proměnit je na propustné plochy. Na ploše dvou hektarů byl odstraněn beton, který nahradil povrch travnatý. V oblasti byly též instalovány nádrže na dešťovou vodu, vysázeno šest desítek stromů. Vzniklo tu i jezírko.
Odbor ochrany prostředí také vytvořil rozšíření biokoridoru podél Vinořského potoka v úseku mezi Kbely a Satalicemi.
Potenciál pro zadržování vody v krajině má i Václavské náměstí. Magistrát zde má v plánu vybudovat dvě retenční nádrže využívající kolektorů, a to v průběhu plánované rekonstrukce náměstí. Voda má pak sloužit k zavlažování místních stromů. „Jde o další příklad toho, že je modrozelená infrastruktura relevantní i na místech, na kterých to nemusí být očividné,“ říká pro Metro Tereza Líbová z magistrátního odboru ochrany prostředí.