metro.cz

Balkonová romantika ve stylu Romea a Julie? Sotva by se tam vešla jedna basa piva

PRAHA? AHA!   12:08
Praha? Aha! - Zvedněte pohled od displeje mobilního telefonu a zkuste vnímat, kudy chodíte, kolem čeho chodíte a po čem chodíte. Možná vás překvapí, co vám celé roky unikalo, i když to míjíte denně. Nabízíme vám známá místa jinýma očima i zcela neznámé skutečnosti. Uvidíte, že procházka Prahou může být neopakovatelné dobrodružství.
Tady by si Julie s Romeem neužila. Je to balkon, nebo nika?

Tady by si Julie s Romeem neužila. Je to balkon, nebo nika? | foto: Pavel Hrabica, Metro.cz

Balkony byly v dávné minulosti vyhrazeny jen obydlím nejvyšších vrstev. Měli je králové a šlechtici na hradech, měli je pak i měšťané. Když se procházíte po Vinohradech, starém Karlíně a dalších výstavních ulicích, pokud na balkon narazíte, bývají většinou jeden až dva v domě a vždy součástí bytů nejbohatších nájemníků nebo majitele. Až 20. století balkony „zlidovělo“. U nás jsme balkonovou smršť zažili hlavně u panelové výstavby. Balkon se stal součástí většiny bytů. Až do osmdesátých let se plocha balkonů a lodžií zvětšovala. Staly se z nich sušárny prádla a často také odkladiště harampádí. Obytných balkonů, kde lidé trávili nedělní podvečer, kde se snídalo a popíjelo kafe, moc nebylo. Málokdo odolal pokušení, aby si z lodžie o pěti až osmi metrech čtverečních neudělal skladiště.

Jak jsem nedávno zjistil, dá se záložnímu balkonovému skladu zabránit už ve stadiu architektonického návrhu.

Dá se totiž ploše, která má tak 50 na 40 centimetrů, ještě říkat balkon? Tohle mě napadlo, když jsem v Podolí, nahoře na kavčích horách, narazil na moderní obytný dům. Zarazili mě už miniaturní místnosti v bytech v přízemí, kam bylo z ulice vidět. Pracovna kombinovaná s ložnicí, dětský pokoj připomínal s natěsnanými palandami spíš lůžkový vagón. Na dvou zdech ze čtyř mě ale zaujalo cosi, čemu by se snad dalo říkat balkon. S opravdu velkou fantazií. Šířka tak padesát, možná šedesát, ať tratím. Hloubka do čtyřiceti centimetrů.

Co se do takového prostoru vejde? Nedáte tam ani židli se stolečkem, kde byste si mohli k snídani dát kávu. Možná by se tam jedna židle vešla, ale spíš barová. Přepravka na dvacet půllitrových lahví piva mívá čtyřicet na třicet. Tu byste tam umístili. Při výšce zábradlí tam naskládáte tak čtyři. V prosinci tam můžete dát zakoupený stromeček. Ale musí být ještě omotaný provazem a žádný obr.

Pokud chce ten balkon využívat kuřák, pro každého to není. Objemnější postava by se mohla na tomto „balkonu“ šprajcnout.

Dokážu pochopit miniaturizaci novobytů. Ceny stoupají, metr čtvereční je měsíc od měsíce dražší. Chápu, že nabídka developera na „byt s balkonem“ je lákavější, než na byt bez balkonu. Ale proč tam „tohle“ architekt vůbec dával? Aby byla fasáda členitější?

Julie by těžko mohla po Romeovi požadovat, aby za ní na balkon šplhal. Když vynechám fakt, že po hladké fasádě by musel Romeo být spíše Spiderman, tak by i hodně hubení milenci měli na této miniploše problémy. Co je ale na domě na Kavčích horách nejkomičtější, že hned přes ulici stojí staré paneláky ze 70. let, odhaduji. Kdysi zvané králíkárny. Jenže tyhle sousední „králíkárny“ mají lodžie ve velikosti jedné místnosti v tom novém domě. Romeů s Juliemi by se tam vměstnalo tak deset párů.

Představil jsem si majitele těch pidibalkonečků, jak se toužebně dívají na protější panelák a smutně si představují, jaké to musí být stát ve dvou na balkoně?

Mimochodem, jestli se těm starým panelákům říká králíkárny, jak nazývat domy naproti? Holubníky?

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek