„V Dejvicích je poměrně pestrá skladba stromů – jako turecké lísky, hlohy, topoly, jerlíny a javory. Díky tomu je naše práce rozmanitá,“ říká pro deník Metro, který se na místo vypravil, šéf arboristického týmu Jiří Skotnica.
Značky moc nefungují
Jeho tým je jeden z devíti, který provádí řezy v korunách pražských dřevin. Činnost arboristů je součástí většího plánu, který si Technická správa komunikací (TSK) vypočítala na osm let prací. Podle mluvčí TSK Barbory Liškové jsou značky s upozorněním „Práce na stromech“ v ulicích většinou k ničemu.
Dendrolog Josef Souček (vlevo) a arborista Jiří Skotnica
„Je to z naší strany spíše žádost, aby byli řidiči ohleduplní. Není to tak, že pokud tu někdo auto nechá, tak neneseme odpovědnost za jeho poškození,“ vysvětluje Lišková. Vozidlo pod stromem je ale komplikace pro pracovníky. „Musíme pak dávat pozor, abychom auto nepoškodili,“ vysvětluje situaci Skotnica.
Už bylo na čase
Z pohledu veřejnosti mohou některé prořezy působit trochu divoce. Někdy dokonce jako radikální zásah ohrožující životaschopnost konkrétních stromů. Dejvickými ulicemi jsme se proto prošli také s dendrologem TSK Josefem Součkem. Podle něj byl ambiciózní osmiletý plán na údržbu stromů již dlouho potřeba.
Bubenečská ulice
„Od podzimu máme schválenou novou strategii na obnovu a údržbu stromořadí celopražského významu. Máme díky tomu ještě volnější ruce při údržbě stromů mladších třiceti let, u kterých je možné řezat řekněme radikálněji a stromu tak následně lépe pomoci v růstu,“ vysvětluje pro deník Metro Souček a dodává: „Zásahy jsou navíc často citlivě rozdělené na etapy a provádíme je zejména na větvích, kde víme, že by absence prořezu způsobila výrazně horší problémy v budoucnosti.“
Všichni stromolezci jsou profesionálové a držitelé certifikátů. „Zaškolení a vedení jim navíc zajišťují přední odborníci ve svém oboru, kteří budou provádět také odborné technické dozory,“ popisuje Souček.
Vegetační klid
Větší prořezy by podle zástupců TSK nikdy neměly být prováděny na stromech se sníženou vitalitou. Další častou otázkou je ta, proč se stromy prořezávají mimo období vegetačního klidu. „Každý druhý měl babičku, která třeba stříhala jabloň na zahrádce jenom v zimě. Prořezy ale lze ve skutečnosti provádět celoročně. Mladší strom si dokonce v teplejších měsících poradí lépe, pokud se do něj třeba dostane nějaký toxin,“ popisuje Souček. Obecně přijatý termín zimních řezů může být naopak pro dřevinu velmi rizikový, zejména tehdy, když následují v nejbližších týdnech mrazy.
Odchylka od plánu
Koruny jinanů, lip a dalších dřevin se prořezávají z různých důvodů. „Větve někdy zkracujeme kvůli zvýšení podchozích a podjezdových profilů, které jsou v Praze poměrně nízké, v koncovém důsledku na tom strom ale jen vydělá. Pokud větev stromu při větru neustále brnká třeba o auto nebo fasádu budovy, není to pro něj právě nejlepší,“ doplňuje Souček.
Na arboristy čeká ještě úklid větví.
Stromolezci se v ulicích řídí přísně daným harmonogramem, který jim připravili kolegové v předchozích měsících. Jak ale potvrzuje sám Skotnica, nejde se jím řídit na sto procent. Občas je potřeba trochu improvizace. „Mnohdy se stane, že v koruně objevíme nějaké překvapení. Většinou je zde třeba větší poškození, než se původně čekalo. To kolegové, kteří ulice předtím prošli, nemuseli ze svého úhlu pohledu pochopitelně zaznamenat,“ líčí Skotnica.
„Jestliže si nás budou chtít čtenáři při práci prohlédnout, v následujících dnech hranice Dejvic určitě neopustíme. Naše pracovní doba se mění den ode dne. Podle toho, kolik nám zabere úklid,“ uzavírá pro Metro Skotnica.