metro.cz

Sezona mláďat je tu. Zachránci vyzývají návštěvníky, aby pro zvířata nosili trika a deky

  11:30
I záchranáři potřebují občas zachránit. Pro ty zvířecí z jinonické záchranné stanice pro volně žijící živočichy to platí v posledních dnech také. Klece a pelíšky se jim totiž sice plní stovkami mláďat. Začala však být nouze o podkladový materiál.

Další 3 fotografie v galerii
I divoká prasátka potřebují lásku. | foto: Lesy hlavního města Prahy

„Nejmenší zvířata potřebují měkká hnízda a pelíšky, aby se mohla cítit pokud možno pohodlně a bezpečně. Prosíme, nemáte doma nějaké vyřazené bavlněné oblečení, jako jsou trika, mikiny či prostěradla, povlečení a ručníky? Moc by se nám to pro mláďata hodilo,“ vyzývá čtenáře deníku Metro mluvčí Lesů hlavního města Prahy, pod něž jinonická stanice spadá, Petra Fišerová.

Přečtené Metro
Záchranáři podle ní uvítají i noviny, ideálně důkladně přečtené deníky Metro. Neboť většina větších mláďat přebývá v přepravkách a klecích, které zaměstnanci stanice vystýlají novinami.

„Všechny klece a pelíšky denně čistíme, takže spotřebu máme obrovskou. Pokud byste nám chtěli textil nebo noviny dovézt, v záchranné stanici jsme denně od 7 do 22 hodin,“ dodává pro Metro Fišerová.

Veverčátka

Kamion nedorazil
Pracovníci stanice, podobně jako nyní čtenáře Metra, prosili před pár dny o pomoc i Pražany na svém facebookovém profilu. Vlna solidarity je podle Fišerové slušná, stále to ale není tak, že by někdo přijel s kamionem prostěradel. Záchranáři jsou dokonce ochotní v mimořádných případech vyzvednout nabízenou pomoc i u lidí doma.

„Prosíme, zavolejte nám na naše pohotovostní telefonní číslo 773 772 771. Pokusíme se u vás zastavit . Máme teď mnoho výjezdů pro živočichy v nouzi, ale snad najdeme nějakou skulinu,“ komentují zaměstnanci na facebookovém účtu stanice.

Hledají se dobrovolníci
Posláním záchranné stanice je pomáhat zraněným a jinak postiženým volně žijícím živočichům s cílem jejich navrácení zpět do přírody. Nedostatkovým zbožím při tomto druhu činnosti je pak podle Fišerové nejen materiál, ale také páry rukou navíc.

„Lákala by vás práce u zvířat, ačkoli se profesně věnujete něčemu úplně jinému? Chtěli byste získat nové zkušenosti a aktivně pomáhat volně žijícím živočichům alespoň ve svém volném čase? Nebo byste se rádi občas prostě jen tak odreagovali na čerstvém vzduchu a přitom udělali něco smysluplného? Naše záchranná stanice vám tohle všechno může nabídnout,“ láká k dlouhodobé dobrovolnické spolupráci Fišerová.

Dobrovolníci by měli ideálně pravidelně pomáhat s péčí o zvířecí pacienty „Nenabízíme zatím finanční odměnu, ale jsme přesvědčeni, a naše skvělé zkušenosti to potvrzují, že je mezi lidmi spousta dobrých duší, které zvířatům pomáhají prostě proto, že vědí, že je to potřeba,“ doplňuje Fišerová.

Drobné ptáky záchranáři krmí prakticky nonstop.

Na hodinku i na deset
Kolik času dobrovolničině věnujete, je zcela na vás. Můžete přijít kdykoliv, kdy budete chtít.

„My jsme v záchranné stanici každý den od sedmi do dvaadvaceti hodin a práce je dost kdykoliv během této doby. Pro nás je cenné zejména to, když budete chodit pomáhat pravidelně, i kdyby to mělo být jen dvakrát do měsíce. Pokud vás naše nabídka zaujala, prosíme, hlaste se na naší pohotovostní telefonní lince 773 772 771, domluvíme se s vámi na vaší první návštěvě,“ popisuje Fišerová.

Pouze od patnácti let
„Od kolika let je možné se hlásit? Dceři bude v říjnu patnáct a má zájem, je to brzy? Je samostatná a s péčí o zvířata zkušenost má,“ ptá se na Facebooku záchranné stanice uživatelka Denisa Faltová.

Podle zákona je podle zaměstnanců stanice možné dobrovolničit až od patnácti, nikoliv dříve. Krmení, čištění příbytků, pomoc s ošetřováním zvířecích pacientů či úklid voliér může tak dcera dotazující maminky provádět až od října. „Prosíme, ať dcera vydrží a přihlásí se po narozeninách,“ píší lidé ze záchranky na Facebooku.

Medvědy neberou
Záchranná stanice v Jinonicích může přijmout jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha s výjimkou medvěda hnědého. Jejím základním úkolem je zvířata nejen na zavolání lidí odchytávat, ale také je vracet zpět do přírody. Návratnost tu mají výbornou – více než šedesát procent. Pokud se zvíře nepodaří připravit na návrat do přírody, končívá zpravidla v jednom z pražských zookoutků. Ty provozují Lesy v Malé Chuchli a v Kunratickém lese či Divoké zahradě Hostivař.

„Nejde jen o handicapovaná zvířata. Například naše vrána Piškot není schopna návratu, protože uletěla někomu, kdo ji měl načerno. Problém je i s mláďaty, která chtějí lidé udat poté, co je měli pár dní tajně doma,“ svěřila Metru nedávno zaměstnankyně Zuzana Pokorná.

Vodní ptáci mají vlastní kontejner, vydry a b obři výběh.
Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek