Nejen Prahu, ale i celé Česko sužují extrémní vedra. Situace je o to vážnější ve velkých městech, kde vysoké teploty komplikují každodenní život. Praha je ale vzhledem ke svému charakteru jednou z lokalit, kde jsou dopady efektu městského tepelného ostrova zdaleka nejzávažnější. Pro její obyvatele se tak letní měsíce v posledních letech stávají nejen nepříjemnými, ale stále častěji ohrožují i jejich zdraví a životy. Vedení města se na tyto specifické potřeby snaží reagovat pomocí adaptačních opatření. Jaký je jejich význam pro zmírňování dopadů světové klimatické krize? Na toto téma deník Metro vyzpovídal Terezu Líbovou z magistrátního odboru ochrany prostředí, která má agendu adaptačních opatření na povel.
Úděl velkoměsta
Teplota je v hlavním městě měřena v meteorologické stanici v Klementinu, přičemž výsledky těchto měření dlouhodobě ukazují, že se průměrná roční teplota ve městě zvyšuje. Zatímco v letech 1911 až 1960 se roční průměr držel konstantně pod deset stupňů Celsia, v nadcházejících letech se situace změnila a průměrná roční teplota od roku 1961 pod tuto hranici neklesla. Konstantně navíc přibývá tropických dní, kdy teploty překračují 30 stupňů. Praha a především její centrum tak setrvale dominuje žebříčkům nejteplejších oblastí v celé republice.
„Metropole řeší problémy, které jsou v podmínkách globální klimatické krize společné pro všechna velká města. Tepelné ostrovy pro ni tudíž nejsou nikterak exkluzivní, což ale rozhodně neznamená, že nad zhoršujícími se podmínkami stačí bez dalšího mávnout rukou. Zejména historické centrum Prahy je z převážné části zastavěné území, na kterém se nachází velké množství asfaltových a betonových povrchů. Tyto materiály mají tu vlastnost, že pohlcují sluneční záření a akumulují teplo,“ říká pro deník Metro Líbová s tím, že většina dešťové vody navíc rychle odtéká do kanalizace.
Krajinný park Lítožnice
V místě svého dopadu, které by mohla alespoň nějakou dobu ochlazovat, proto nezůstává. To je zjednodušeně důvod vzniku městských tepelných ostrovů.
„Hustota zástavby a struktura povrchů je pak v centru města důvodem propastných teplotních rozdílů. Nezastíněný asfalt či beton a plochy bez zeleně či vodních ploch mohou v létě přes den nastřádat teplotu až ve výši přesahující padesát stupňů. Městské ulice se však nedočkají klidu ani během nocí, kdy povrchy vyzařují teplo nasbírané během dne,“ dodává pro Metro Líbová.
Počet úmrtí se zvyšuje
Před nebezpečími městských tepelných ostrovů v nedávné době varovali i experti Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity s tím, že si vedra mohou vyžádat i oběti na životech. Během posledních deseti let toto nebezpečí vzrostlo dvojnásobně a nedá se počítat s tím, že se bilance bude zlepšovat.
„Jak uvádí jejich studie publikovaná v odborném časopise Urban Climate, v průběhu let 2010 až 2019 zemřelo v pražských ulicích i v souvislosti s vysokými teplotami v průměru na devadesát lidí,“ vyjmenovává Líbová.
Zmírňováním negativních dopadů se v Praze zabývají právě tvůrci takzvaných adaptačních opatření. Jejich uskutečnění je podle Líbové jednou z top priorit hlavního města v oblasti ochrany životního prostředí v metropoli. Jak již deník Metro několikrát informoval, tuto závažnost zohledňuje nejen Klimatický plán Prahy do roku 2030, ale i samostatná Strategie adaptace Prahy na klimatickou změnu.
„Jedna věc je zdravotní aspekt – extrémní vedra jsou logicky velkou zátěží pro lidský organismus. Demografická skladba obyvatelstva se navíc mění a ohrožená skupina seniorů nad 65 let se stále rozrůstá. Právě oni jsou jednou z nejrizikovějších skupin, společně s malými dětmi a pacienty s kardiovaskulárními nebo respiračními diagnózami,“ vysvětluje Líbová.
Vysoké teploty se ale podle ní projevují i v jiných oblastech – ztížené podmínky ovlivňují naši efektivitu práce, a v důsledku toho klesá celková ekonomická výkonnost. „Negativně se to projevuje i v dopravě. Se stoupající nepozorností řidičů se zvyšuje počet dopravních nehod. Jde skutečně o problém, který se propisuje do mnoha oblastí života v metropoli,“ míní Líbová.
Je adaptace jediným řešením? Nejspíš ne
Možných postupů, jak na situaci reagovat, má magistrát samozřejmě víc. Jedním z nich je rozšiřování a péče o zelené plochy a parky, které přispívají k udržení vhodných mikroklimatických podmínek na území města.
„Komplexní revitalizace je fajn, ale stejně tak i dílčí úpravy. Třeba zřizování závlahových struktur a přeměně nepropustných cest na propustné z důvodu udržení dešťové vody v místě jejího dopadu. Dále zřizování nejrůznějších objektů zasakování a hospodaření s touto vodou. Obdobnou péči je pak nutné věnovat i vodním plochám,“ popisuje Líbová.
Desítky projektů
Zlepšováním stavu takzvané modrozelené infrastruktury v Praze se magistrát z logických důvodů chlubí nejraději. Spolu s vedením hlavního města však uvedly desítky projektů do chodu také radnice jednotlivých městských částí. V dohledné době vznikne nový rybník na Letné a o další travnaté plochy se rozroste i návštěvníky oblíbená Stromovka. „Konkrétní změny je ale možné sledovat i přímo v ulicích – jde třeba o stále častěji se vyskytující veřejná pítka nebo mlžítka, která mohou zprostředkovat nutné osvěžení v těchto horkých dnech,“ vyjmenovává specialistka Líbová.
Existují ale i opatření, která jsou dlouhodobějšího rázu. Zastupitelé v minulém roce schválili Standardy hospodaření s dešťovou vodou na území Prahy.
„Pomohou také zelené střechy nebo fasády. Proto se snažíme motivovat i soukromé vlastníky, aby taková adaptační opatření na svých nemovitostech instalovali. Je jasné, že středobodem problému s vedrem je veřejný prostor. Proto vynakládáme maximální úsilí právě tímto směrem,“ uzavírá pro deník Metro Líbová.