Stará čistička v Bubenči má v areálu úplně nové koleje, k ničemu se ale nevyužívají

Původní polní dráha vedla z čističky na Císařský ostrov. Malá železnice vozila na zdejší skládku kal (viz text níže). Most, přes který se vlak dostával na ostrov, bylo nyní potřeba upravit, respektive přizvednout. „V rámci investiční akce s názvem Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě dochází ke zdvihu mostů mezi Mělníkem a Prahou, které nemají dostatečnou podjezdnou výšku sedm metrů pro proplouvání lodí pod mosty. Hlavním účelem tak není řešení nynějšího stavu těchto mostů, ale jejich zvýšení, které přirozeně vyvolává zároveň potřebu obnovy mostů do podoby, která zvýšení umožní,“ vysvětlil úpravu mostu pro deník Metro Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest ČR.

Protože je ale přes sto let starý most pod památkovou ochranou, museli ho dělníci vrátit do původní podoby. „V rámci zdvihu mostu bývalé polní dráhy byl zjištěn havarijní stav stávající mostní konstrukce a po odborných posouzeních a schválení Národním památkovým ústavem jsme byli nuceni přikročit k realizaci věrné repliky původní mostní konstrukce,“ uvedl Bukovský a dodal: „Podle požadavku Národního památkového úřadu byla obnovena původní povrchová úprava levobřežní nájezdové rampy ze staré čistírny včetně dláždění a úzkorozchodné trati.“

Logicky se hned nabízí otázka, zda by případně v budoucnu na trati opět jezdil malý vlak. Údajně se v minulosti mluvilo dokonce o nové pražské „atrakci“. V turistické mašince by mohli návštěvníci vjíždět do veřejnosti běžně nepřístupného areálu nedaleké Ústřední čistírny odpadních vod. Projekt případné napojení na soustavu kolejišť v areálu bývalé čističky nevylučuje. „Trať je historickým artefaktem, který přímo souvisí s vlastním památkově chráněným mostem i areálem čistírny. Nyní záleží na městě jako vlastníku areálu historické čistírny, jaký bude mít zájem tento unikát využít,“ okomentoval budoucnost úzkokolejky Bukovský.

Deník Metro postupně oslovil magistrát, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy a dopravní podnik. Bližší informace o potencionálním využití staronové trati nám však žádná instituce nedokázala poskytnout.

Unikát, na který je Evropa hrdá Patří mezi nejvýznamnější industriální památky na starém kontinentě. V roce 2016 byl budově dokonce udělen certifikát „kotevní bod organizace Evropské cesty průmyslového dědictví“. V Česku mají toto ocenění už jen dvě organizace – areál plzeňského pivovaru a Důl Michal v Ostravě. Stará čistírna odpadních vod v Bubenči má za sebou zajímavou historii. V Praze na přelomu 19. a 20. století sídlilo přes půl milionu obyvatel. V hlavním městě sice existovalo zhruba čtyřiačtyřicet kilometrů stok s pětatřiceti výpustmi do Vltavy, ale tento systém nestačil. Právě proto vznikla i čistírna odpadních vod. Ta byla dokončena v roce 1906 na základě projektu britského inženýra Williama Heerleina Lindleyho. Čistírna vznikla ve stylu takzvané industriální secese. Na budově tak najdete zdobné prvky, které nejsou u průmyslových staveb běžné. Na budovu dělníci spotřebovali kolem osmi milionů cihel, přičemž v podzemí použili speciální dvakrát pálené cihly zvané zvonivky, které nepropouští vodu. Každá z cihel byla speciálně testována a schvalována komisí stavitelů. Do čističky třemi přivaděči přitékalo čtyři sta litrů splašků za sekundu. Odpadní voda protékala pevnými česlemi, které odstraňovaly hrubé nečistoty. Mřížoví denně zachytilo zhruba čtyři metry krychlové marastu, které zaměstnanci odváželi po polní dráze na skládku na Císařském ostrově. Kal zde byl sušen a prodáván zemědělcům na hnojení. Areál sloužil k čištění odpadních vod až do roku 1967. Nyní budova funguje jako muzeum. Pravidelně se zde konají prohlídky s výkladem.