Stromy v Betlémské ulici mají víc prostoru. TSK předvádí nové postupy při péči o zeleň

„Prostřední strom, lípa, je z dřívější výsadby v dobrém stavu. Byla proto ponechána na místě. Dva akáty ale musely být nahrazeny. Tyto stromy byly bohužel vysazeny do výsadbových jam, které jim prostorově nevyhovovaly. V horní části jámy jsme navíc našli betonovou skruž,“ vysvětluje pro deník Metro Lišková důvody, proč sazenice v Betlémské ulici dlouhodobě neprospívaly.

„Kmínky byly přeštíhlené, bylo na nich zjevné mechanické poškození a koruny postupně prosychaly. Dále nebyl dostatečně vyvinutý kořenový systém dřevin, což by v budoucnu mělo negativní vliv na jejich stabilitu. Z těchto důvodů byly akáty v prosinci loňského roku pokáceny,“ dodává pro Metro Lišková.

Místo akátů vysadili lípy
Z nově zvětšených jam, kterým se také přezdívá kobky, se nyní v Betlémské ulici tyčí čtyři a půl metru vysoké a kolem dvaceti centimetrů široké kmeny lip evropských. Jejich kobky vyplnili pracovníci TSK výsadbovým substrátem obohaceným o aktivní uhlí, čímž má dojít ke zlepšení podmínek pro růst. TSK se s výměnou stromů na Starém městě prezentuje i na svém Facebooku. Je to totiž pro její pracovníky příležitost, jak se pochlubit.

„Chceme ukázat nové postupy při péči o zeleň ve správě TSK a připomenout také náš nový web zelenvpraze.cz. Také tím odpovídáme na dotazy těch Pražanů, které zajímalo, zda se stromy do ulice v Praze 1 vrátí,“ doplňuje pro Metro Lišková.

Manuál pro všechny
O tom, jakým způsobem v Praze stromy nejlépe sázet a také udržovat zeleň, se hovoří již pěknou řádku let. Od podzimu roku 2021 platí v hlavním městě nový soubor standardů na obnovu a údržbu stromořadí celopražského významu. Díky tomu mají odborníci například volnější ruce při údržbě stromů mladších třinácti let. Dříve je museli ořezávat méně radikálně, což mělo za následek to, že hůř prospívaly. Pravidla, která platí nejen pro TSK, ale také další městské instituce, si lze přehledně pročíst na zmiňovaném webu.

„Zájemci se zde mohou dočíst například to, že máme aktuálně ve své správě 76 792 stromů ve stromořadích, 5 466 206 metrů čtverečních travnatých ploch, 641 556 metrů čtverečních keřů, nebo také 12 373 metrů čtverečních keřových a květinových záhonů,“ vyjmenovává pro deník Metro Lišková.

Betonové hrobečky
Na webu je k dispozici i proklik na mapu technické infrastruktury a inženýrských sítí v ulicích Prahy. Zde si může každý jednoduše ověřit, že jsou ulice Prahy doslova prošpikované inženýrskými sítěmi. Do uličního prostoru se musí pod zem vejít vodovody, plynovody, kanalizace, rozvody elektřiny i různé telekomunikační kabely. I proto se musejí pražské dřeviny, respektive jejich kořenový systém, často chtě nechtě krčit ve zmiňovaných výsadbových jámách. Těm někteří dendrologové nemohou přijít na jméno a přezdívají jim betonové hrobečky.

Mezi nejnověji vysazená stromořadí, která TSK na svém webu vyzdvihuje, patří to na Smetanově nábřeží, v Branické ulici či v ulici Na Hutích v Praze 6. Jistou kontroverzi v minulosti vyvolala hned dvě z nich, a to právě kvůli kobkám. Zubožené lípy srdčité, které vyrůstaly na takzvaném Smetaňáku z mozaikové dlažby, nechal magistrát předloni vyměnit za vhodnější lípy malolisté. Kvalitní substrát a zavlažovací žlab mají náhradním dřevinám vytvářet lepší podmínky pro život, takže by již neměly v betonových jámách tolik strádat. V Branické ulici se od betonových jam po protestech místních dokonce částečně upustilo. Stromy sice nakonec byly vysazeny do jam s omezeným prostorem, jejich kořeny ale mohou prorůstat dál do okolí.

Rekonstrukce pražských stromořadí. Dobré příklady jsou Na Poříčí Někdy stará stromořadí odcházejí, ať už věkem, následkem chorob, změnou podmínek, či kombinací všech těchto faktorů. A Technická správa komunikací (TSK) už je bohužel mnohdy nemá jak zachránit. Jediná šance je proto dát je dohromady znova. Při obnovách musí TSK dodržet několik závazných opatření. Patří mezi ně třeba úprava půdních podmínek, tedy po- užití substrátu, zajištění dostatečně velkého prokořenitelného prostoru a místa pro růst koruny, přístup k vodě i výběr vhodného druhu pro dané místo. I tak samozřejmá věc, jako je péče o čerstvě vysazené dřeviny, musí být plánována a ostře sledována. Její zanedbání je totiž až z devadesáti pěti procent důvodem úhynu mladých výsadeb. „Co dosud nebylo standardem, již nyní je. Všechny stromy jsou okamžitě po výsadbě zaneseny do evidence a podle jejich termínu výsadby jim přidělíme pěstební plán, který zahrnuje pravidelné zálivky, výchovné řezy, kontroly a odstranění kůlování či zemního kotvení, úpravu a úklid povrchů a revize souvisejících modrozelených infrastrukturních prvků i mobiliáře,“ popisuje správný postup mluvčí TSK Barbora Lišková. Vezmeme-li v úvahu rozložení nákladů na výsadbu v čase, vyplatí se městu vysadit strom pořádně a zajistit mu tak dlouhý život a prosperitu. „Způsob výsadby, jak ho můžeme vidět například u loni v létě obnoveného stromořadí Na Poříčí, odpovídá všem současným nárokům a je skutečně reprezentativním příkladem toho, co je možné s ohledem na rozložení inženýrských sítí. Vstupní investice takového provedení je samozřejmě vyšší než při běžné dosadbě stromu bez úpravy podmínek, nicméně jako většina jiných produktů má předpoklady pro to, aby při jeho zavedení do sériové výroby cena klesala,“ uvádí správa komunikací na webu zelenvpraze.cz. Konkrétní částka zde však uvedena není.