Například městská část (MČ) Prahy 3 se tento způsob individuální dopravy snaží regulovat od roku 2021, kdy vznikl systém Cyril. Na základě memoranda s provozovateli sdílených koloběžek se tak daří udržet elektrokoloběžky v jistých mezích. „Pravidla, tedy umožnit uživatelům parkovat pouze na místech vymezených v systému, respektují všichni provozovatelé,“ říká v průzkumu deníku Metro mezi radními Ondřej Rut z Prahy 3. Problém ale je, že se jedná o memorandum, tedy dohodu, která ani jednu ze stran k ničemu nezavazuje. To sám radní Rut potvrzuje. „Operátoři sdílených služeb mohou fungovat bez jakéhokoli povolení města. Pro zvýšení kompetencí obcí je skutečně potřeba změna silničního zákona,“ doplňuje. Přesto systém, který uživatele koloběžky neodhlásí z jízdy do doby, dokud nezaparkuje na vyznačených místech, podle něj v nějaké míře funguje.
V Brně pokuta do 100 tisíc
Každá městská část tuto problematiku řeší po svém. To potvrzuje i radní pro dopravu v Praze 1 Vojtěcha Ryvoly. „Kola lidé chtějí, neb je to skvělý doplněk k MHD. I já je občas použiji. U koloběžek je to problém. Ono to vychází z psychologie, na kolo si opojený člověk netroufne tak jako na koloběžku. Kolo se hůře ztratí na chodníku. A navíc na koloběžku se v pohodě vejdou dva,“ tvrdí pro deník Metro Ryvola. Ten zároveň prozrazuje, že provozovatelé koloběžek na pražské radnice vyzrávají. „Jejich prozatímní finta je s každou jednat zvlášť a uzmout, co se dá. Nejhorší je, že ty největší průšvihy dělají zaměstnanci těchto firem při rozmisťování koloběžek,“ tvrdí Ryvola.
Sdílené koloběžky zaberou klidně víc než polovinu chodníku.
Připomíná, že v Brně to vyřešili dostatečným počtem míst, které byly zařazeny do Tržního řádu. „Když někde stojí kolo či koloběžka mimo, jedná se o nabízení služeb mimo provozovnu a tedy tržní místo s pokutou do 100 tisíc korun. Kontrola jednoduchá. Na monitoru firmy vidím v reálném čase, kde přibližovadla stojí. Stačí foto porovnat s mapou tržního řádu a je to. To chceme i my. Když totiž nezajede klient na parking k tomu určený, nezamkne se zámek a tarif stále běží. Firmy to prostě umí, ale nechce se jim,“ doplňuje Ryvola.
Dohoda?
Tomáš Halva, radní z Prahy 2, říká, že se problematikou zabývají už od roku 2018. Popisuje situace, které jsou totožné ve všech částech města. „V minulosti jsme usilovali o systémové řešení, obraceli jsme se na Ministerstvo dopravy ČR, Policii ČR i magistrát. Neúspěšně. Opakovaně jsme s provozovateli jednali a pokoušeli se nastavit nějaká pravidla. Nyní s nimi finalizujeme dohodu o provozování této služby na území naší MČ, která by měla přinést jasná pravidla. Nově budou moci sdílená jízdní kola a koloběžky parkovat na předem určených místech a nebudou vjíždět do vybraných parků,“ říká Halva.
Od poloviny loňského roku intenzivně problematiku řeší také Praha 8. Ta v oblastech Karlína, Libně a kolem stanice metra Ládví vymezila nová parkovací stání. „Nám se osvědčila komunikace s provozovateli, kterou vedeme průběžně po celý rok,“ říká radní Prahy 8 Tomáš Slabihoudek.
Sdílené koloběžky v Pardubicích často blokují stojany pro kola nebo stojí či leží rovnou uprostřed chodníku.
Praha 5 podporuje celoplošný systém podobný Cyrilu s tím, že by provozovatelé měli být hodnoceni jako jistý druh podnikání ve veřejném prostranství, stejně jako je tomu u provozovatelů tržišť a restauračních předzahrádek. „Nehodláme nyní uzavírat separátní dohody, které by omezily funkčnost jednotného systému,“ upozorňuje radní páté městské části Milan Kryl a připomíná, že pražská samospráva je komplikovaná. Nová stanoviště ve veřejném prostoru totiž řeší městská část, město, ale i státní správa a místní policie.
O něco klidněji je na rozdíl od centra města podle radního Ondřeje Matěje Hrubeše na „jeho“ Praze 6. „Naštěstí nás netrápí koloběžky tolik jako obyvatele Prahy 1, přesto s tím máme starosti. Zároveň půjčovny koloběžek mají poměrně vysoký tarif, takže je většinou nepoužívají obyvatelé Prahy k přepravě, ale slouží jen jako turistická atrakce. Na duben jsme svolali s provozovateli jednání, abychom s nimi domluvili jednotná pravidla. Současný stav je totiž neudržitelný,“ doplňuje Hrubeš.
Sdílené koloběžky v Pardubicích.
Odklízení překážek
Petr Zelenka, který má na starost dopravu v Praze 7 na podzim se svým týmem vytipoval místa, kde lze stroje odkládat. „Situace se zlepšila, ale je potřeba vzít v úvahu, že nyní není sezona a jízd se uskutečňuje řádově méně. Extrémní situace, kdy budou sdílené prostředky vyhodnoceny jako překážka na chodníku, budeme řešit standardně jako překážku a budeme je na náklady MČ odklízet. Ale to je nejzazší prostředek, který nám zákon dává, zatím jsme úspěšně situace řešili upozorněním provozovatele. Musím zdůraznit, že všichni provozovatelé a uživatelé se nechovají stejně,“ říká pro deník Metro Zelenka.
Kdy se Praha dočká pravidel pro tyto stroje, je zatím nejasné. Právě možnost odklízení poházených elektrokoloběžek na chodnících minulý týden z podnětu Zelenky řešil i pražský magistrát. Ten ale nepodpořil například to, že by Technická správa komunikací pro stroje vyhradila skladovací prostory. „Návrh je sice věcně správný, ale funkčně nesprávný,“ uvedl k tomu pro ČTK primátor Bohuslav Svoboda. Nejprve je podle něj nutné zajistit, aby koloběžky byly jasně označeny nějakou registrační značkou. Praha také čeká na vyjádření policie a ministerstva dopravy, za jakých podmínek je možné považovat koloběžky za překážku dopravy a zda bude v této souvislosti třeba novelizace silničního zákona.